str. 379
Hledání vody virgulí v Přerově. Olomoucký »Našinec.« 1927, č. 38: Proutkař Albín Hebda z Příbramě, který jest znám veli-. kou řadou objevů pramenů v případech i naprosto beznadějných, bud© v nejbližších dnech konati pochůzky v okolí Přerova, kam byl pozván městskou vodárnou přerovskou, aby prozkoumal, případně pro ni objevil další prameny, potřebné pro rozšíření městského' vodovodu. Jak se dovídáme, byl to zvláště poslední úspěch luhačovický, který přiměl řádu zájemníků, mezi jiným i městské vodárny v Dobrovicích a Novém Městě nad Metují, k použití této metody, u Hebdý tak osvědčené. Určil nedávno luhačovické ozdravovně »Areo« Všeobecného pensij-ního ústavu v Praze tři veliké silné prameny, jež navrtány přesně v určené hloubce 20 až 40 metrů, takže ozdravovna má dnes úplně samostatný vodovod. Dlužnoi podotknouti, že Hebda byl ústavem povolán, ač marně odbornými firmami bylo na vodu vrtáno velikým nákladem. Foohiopitelno, že řada zájemníků v přerovském okolí jest zvědava na výsledek hledání, jehož súčastní se také zástupce zemského stavebního úřadu.
R. Janovský.
Větrné mlýny (větráky) na Moravě, časopis »Lid« v č. 218, 1925: V »Lidu« 20. IX. t. r. ve 61. »Studenecký písmák«, četl jsem povzdech nad zánikem- větráků. Není potřebí, chceme-li je viděti, abychom jezdili až do Holandska. Stačí zajeti jen na blízkou Moravu. Žiji v krajině jihomoravské, na vodu dosti chudé, kde až do nedávna, ještě za války, byly dosti užívány. Na Kłobucku (jihových. od Brna) dosud uchovaly se po jednota v Kloboukách (z polovice 18. století, bývaly zde ještě v tomto století čtyři), v Borkovanech, Boliumilicích a Šitbořicích. Na Kyjovsku v Archlebově, v Dambořicích, u Násedlovic. Na Hu-stopečsku v Kobylí. O prázdninové cestě jsem viděl také jeden u Kuželová na Strážničku. Bohužel budou ponenáhlu propadati záhubě. Trpí značně nepohodou (všechno> je dřevěné), staří mlynáři naříkají si na slabé větry a mladá generace jim už nevěnuje pozornost. Omezují se tyto mlýny více na šrotování, poněvadž s parními ani co do výkonnosti, ani co do jakosti nemohou závoditi. Postaveny na místech pravidelnému větru nejvíce vysazených, dodávají úvalu dolnomoravskému půvabu. Nejednou přicházejí malíři-krajináři, aby je zvěčnili na plátně pro budoucí generací. Kloboucký větrák je vyfotografován v Klobouckém soudním okresu ve Vlastivědě mor., který sepsal p. J. K. Bukovanský, ředitel slezsko-ostr. škol, t. č. na odpočinku v Kloboukách. — K doplnění materiálu zaslal Rud. Janovský.
Hledání pokladů virgulí v sadu schonbrunnském. Lidové Noviny v Brně 1926, č. 599. uveřejnily: Ministerstvo obchodu
|
|
