toplované plat.« A chlapci to dotáhle na vujně na šikovatele, teda na néveči mistoi po1 kapelníkovi.

Z vujne přešléma doplňoval Svozel své kapelo a bélo jich jeden čas pětašedesát do harmonie. Šak takto- sestaveni koncer-tovale k velikymo podiveni až v Kroměříže v zámkoj, dež tam bele tenkrát ti tři císaři. Tak .pré se ti, vladaři oščořavale s bal-kóna, dež těšetičti spostile. Vojansky kapele, kery tam tenkrát také íhrále, nemele takové óspěch.

Banderijum verazeloi tenkrát z, Tešetic přes Topolane, kde převzal veleni známé hanácké poslanec Vechodil a táhle na Hó-lqmóc, kde vedeni převzal izasé vlastenec Dr. Žáček. Nedovedete si představit ten rachot, dež těšečti vtrhle do Holoinóce! Flig'-horne jenoni zpivale, pištělke véakale, base toi nabirale z. hlo-boka a bobne a talíře (činele) hřměle, až se okna třisle! Za městem vlezle do žebřiňáku a přes každó dědino hrále té néslarv-ňéši marše, až dorazele do Kroměříže. Vojansky bandě rakósky bele třeašterecet možii a dvá chlapci elévi a brigáda těšetickéch »železnéch fókaču« béla, jak jož sem řekl, pětašedesát.

Z Kroměříže se vrátile ověnčeni slávo a béla to ta névěěi a poslední sláva Svozeláků. Pak jož. nastale iny době. Národní tance a zpěve začale bet v módě e na dědinách. Besedě, štverylke a doba smyčcovéch orchestru. Ti stáři mozekanti toi nechápale a nechtěle se ocet novotám. Nekeři té mozeke nechale načesto, jini šle k iném kapelám okolečnim, kde se fókale starý kóske.

Svozel ale šil s dochem ěaso, vetrval a na starý kolena se ocel ešěe na kontrabas. Pátr Geisler holomócké pucovával Svoze! ovi notě a Svozel si všecka ziaranžiroval pro mladó svó kapelo a tak hrávale misto talijánskéeh; a německéch kósku česky tance a potpouri z českých o-per. Ale ti mladí jož nemele ten gajst, jak ti stáři ve veteránskéch unifdrmách, dež béval ešče v Těšeticích farářem P. Blucha, po něm P. Knop, rechtoři Chetil, TJrbanovské, Hoffmann a z mladších poitom rechtor Otruba. To bele všeci znamenití mozekanti a příznivci těše-f ickéch fókaču. Podporovale mozekante, jak muhle a farář Břicha věnoval decke svy deputátni pivo mozekantum. Zkrátka a dobře farář a rechtor šle decke mozekantum na roba, deť Svo-zeláci bele pécho celyho okreso.

Po vzácným přiklado Jánka Svozela se zakládale pak mozeke v inéch dědinách & tak Haná bele na špice celé Moravě, co se téěe mozekantu. Ve Slatěnicichi bele Vlci, v Keničkách Mi-leři, v Krakověo Chetili, v Lócce- Havličci, v Oholené Bednáři atd.

Svozel stárnol, stárnol, kapela se drobila, jeho kamarádi, prvni mozekanti, pomřele. Zostal sám, jako prst. Flighornó migl do kóta a v rofco 1924 odešil do nebeskéeh Eákós, abe se svéma