některých jeho názorů, zejména Amerling, Klácel, Šmídek, Bratránek a Nebeský. Některé tese byly vysloveny i na Slovensku a v Uhrách před Štúrem. Szerdahély poduibně třídil národy podle umělecké povahy a uměny podle jejich jakosti. Holko podle psychické a fysické disposice; zjednané povahou bydlišť. Palacký určil etapy uměleckého vývoje v Evropě a cílem umění položil bohopodo'bnost a p. Štúrův protiromantism a zejména protibyronism byl také odvozen z četby, zejména z Hegla, z La-mennaisa, z Fickra, Kollára, Vmařického, Celakovského a j. Štúr, jenž začal básniti v klíči českého byronovce Karla Hynka Máchy, odmítal romantism a byronism hlavně z důvodů utilitaristických .požaduje po umění boji za národní volnost a mravní zdraví. Štúr si na svém spise zakládal a toužil, aby byl přeložen do všech slovanských řečí. Jeho myšlenky měly však ohlas hlavně jen na Slovensku, kde zejména Pavel Hečko a Petr Zá-boj Hostinský učinili z jeho umělecké a národní filosofie soustavu a posílili její romänticko-mystické prvky těsnějším přebíráním názorů filosofických romantiků a messianistů polských. S. B. Hroboň přimísil v to něco názorů Goethovských a Spinoz-zovských pod vlivem Erdmannovým. Štúrova filosofie umění zatížila názorově několik slovenských pokolení a zaclonila jim svobodný výhled do> Čech i do Evropy i zpomalila slovenský umělecký rozvoij. Pociťovali to Štúrovi přátelé sami, zejména Kalinčák a Sládkovič, ale později i Hviezdoslav, jenž Štúrovu estetiku první radikálně přehodnotil, šetře při tom jejích křesťanských a národních zásad.

Chorowiczowa Anna, Problemy i metody badań nad pieśnią ludiową. Otisk. (Lud, serja II, Tom I. zeszyt III.—IV. Ogólnego zbioru Tom. XXI.) Obsah: Aktualność problemu. Historyczny rzut oka na badania nad pieśnią ludową. Kierunki badań dzisiejszych (szkoła Pommera i szkoła J. Meiera w Niemczech). Problem filologiczny (wersje i ich stosunek do siebie., zmiany świadome i nieświadome; monograficzne badania pieśni; słownictwo pieśni). Problem estetyczny (okres odrębności pieśni ludowej i wpływ przekazywania ustnego na forme.; środki wyrazu i melodja). Autorka dovolává se spisů: Paul Levy: Geschichte des Begriffes Volkslied, Berlin 1911 (Acta Germaniea VII, 3.); Böckel, Psychologie der Volksdichtung, Lipsko 1906; Weddigen, Hinze!, Wackernell, Das deutsche Volkslied, Hamburg 1898; Das deutsche Volkslied, Zeitschrift für seine Kenntnis und Pflege (pravá píseň lidová je toliko taková, která má svůj původ v lidu); Bücher K.: Arbeit und Kythmus; Anzeiger für deutsches Altertum 1919, str. 46; P. Beyer v časopise »Eu-phorion« T. 24. (1922), str. 189; J. Meier: Kunstlieder im Volksmunde, Halle 1906, Kunstlied und Volkslied in Deutschland;