Skopovina byla též v dědinách málo požívána, nyní ale že se toho dobytka, v ohledu vlny víc nežli kdy před tím drží, zabije se zavdy (někdy) beran, škopec aneb ovca, což se také ti možného sedláka velmi lechko buďto pečené, aneb s nějakou máčků, připravené v domu, za krátký čas stráví; kdežto se při pečeném mnoho česneku spotřebuje, sice by sedlskému jazyku nechutnalo.

Vepřovi n a v dědinách, ano i v mestách veských býva nejvíce ze všeho masa, jak od bohatých, tak i od chudých požívána. Každý i ten nejehudohnějiší hcíer (podruh) krmí sobě, jestli ne víc, aspoň jednoho hodného vepře. Ach v takové sedlské čeledi vyhlíží velmi smutno, kteráž aspoň jedenkrát v roce ty tak nazvané šperky (jitrnice) okusiti nemůže. Špok (špek) a sádla jsou jejich nejlepší masnota a ta nejlepší lahůdka jitrnice, jelita a klobáse, což vše hodně pepřeno býti musí. Jelita mívají kolikerou spôsobu: 1. s kružancem (lilianee, placka), neb s žem-liěkou, 2. s lámankou (krupice), 3. s krupama a 4. s pohanskou kašou (z pohanky).

O nápoj ich. Ačkoliv za našich časů i do vsí tak náramně velký luxus se vloudil, že mnozí z měšťákův, zvláště pak ti, jenž se obchodem do; Uher a jinam obírají, nejen prostým moravským, rakouským a uherským vínem, nýbrž i tím tak nazvaným výborem aneb výrazným vínem (Ausbruch) své sklepy dobře opatřené mají, tak nicméně předci sprostý veský lid. zvláště pak -chudí rolníci a řemeslníci, nemají nic jiného než vodu k zapuzení své žízně, kteráž je zvláště letního času v poli-při dělání sena a v čas žní trápívá; kdo ji z nich mlékem neb kyškou (kyselé sražené mléko) zapuditi může, ten se již skvostně napíti domnívá, a, za, šťastnějšího než boháč, jenž starého bzence (víno bzenecké) aneb budínského vína požívá, býti pokládá; á vskutku také jest, proto že jej ani dna ani jiná % vinného nápoje pošlá nemoc netrápí. Pije-li kdo z lidu sedlského aneb sprostých řemeslníků pivo neb víno, tak se to obyčejně stává v takových končinách, kdež se víno nerodí, jen v hospodě. Tam ale, kdež se rodívá, nebývá ovšem vzáctné, než ale pije se obyčejně jen mladé, kteréž když se ním chlap něco málo počastoval, na zem ním uhodí.

Pivo pije se na Haně velmi výborné, zvláště pak šnobo-linské (Schnoholin, Slavonín), z. žita neb pšenice vařené, velmi silné a. lahodné. V jiných ale místech bývává sem a, tam velmi špatné a za našich časů lecijakou mícháními zklohněné, pro kterouž se ani náležitě vyčistiti, aniž také dlouho držeti nenechá ä brzy zkvasí, odkudž pijanům takového piva nemalá škoda na zdraví povstati může, zvlášt-š pak z takového, doi nějž nesvědo-