str. 70
sa stalo, že spadnul do teho káděra a utopil sa. Jak ho pochovali, vezmuli druhého ovčáka na službu. Ten takej první noc si lehnul do kúta v ovčími tam, co spával ten první. Ale dyž přišlo kolem půl noci naraz ovce všecky sa zdvihly a hrrrk! do kúta k němu celé vystrašené. Tož stanul, utišil jich a šel si zasej lehnúť. Ale za chvilku ovce znova vyskočily a tak sa strachy do kúta k němu těsnaly, že ho celého ratičkama podřely. Tož se žebral a šel do izby za šafářem řécť mu, co je. Šafář šél do ovčírně, ovce utišil a pravil mu: »Synku, tu nesmíš spávat, tu spával ten nebožtíček ovčák a on to místo chce- měť pro sebe. Vylez po žebři toť hore na pgatro a lehni si tam na seno!« Ovčák poslechnul. Ale sotvem sa přikryl huňú a chcél dřímat', tu uslyšel ve štítě, ačkolvěk sena bylo nacpaného1 až do střechy, cosi šramotit. Poslúchal chvílu, až to přilezlo proti němu a naráz škrk! zvéslo sa to od štíta po seně až k němu. On sa dělal, že spí a hlavu měl přikrytu a strachy celý trnul. Naráz ho to přes hunu chytlo za rameno a dobře zvrzglo. On nic a dělal sa pořád, jak by spál. Tož za chvílu chytlo ho to znova, ale silnější. Zas sa ani nepohnul, ale dušička malá v něm byla. To za chvílu po« třetí ho zvrzglo a to tak silno, že by byl zakřičel, kdyby nebyl strachy celý bez sebe. Dyž se ani včil nepohnul, tož to naráz zlosťú vřésklo' tak silno a zaskřípalo zubami, že ovčák už nečekal dálša a naráz odhodil hunu se sebe na to strašidlo a hup zrovna s pjatra podlá žebra skočil doi prostředka ovčírně a hupkem do izby za šafářem. Tam ze sebe nemoh dostal ani slověčka. Dyž to na konec šafářovi vypověděl, pravil šafář: »Synku, tož nesmíš ani tam spáť! Ten diich teho ovčáka nemá po smrti pokoje a budeš spať tu v izbě.« Stalo se a už potem měl od ducha pokoj.
Čeněk Zíbrt:
Lidové zábavy, obyčeje a pověry na den sv. Jana Křtitele.
II.*)
Pouštění ohnivého kola s vrchu. Mezi obyčeje svatojanské dlužno dále zařaditi tento prastarý obřad: lid o sv. Janě na-smolil kolo, proplétal je slanrou i připevnil na ně hořlavé látky ještě jiné a zapáliv je, pustil za velikého jásotu s návrší. Kolo. sršío ohněm na všechny strany, řítilo se v temnu nočním
*) I. část viz Český Lid XXVII. str. 354.
|