Předchozí 0074 Následující
str. 72

který vyšší vrch jsouci vyneseno, po rozličných hrách, které oni ten celý den na tom vrchu, leč by jim studenost překazila, provozují, při času večerním zapáleno bývá a tak plamenem plápolající do oudolí důle ležícího-, a vysoká se točíc, běží. Strašlivé jistě divadlo ukazuje, takže mnozí, kteří toho prve nevídali, domnívali se, že slunce anebo měsíc z nebe doluo padá.« Aubanus, Mirotický popisují obraz ten při obyčejích, jež kolují mezi lidem na začátku jara. Je toi však týž obřad, jaký býval a bývá jinde popisován 01 sv. Janě Křtiteli.

Do zevrubnějšího a určitějšího výkladu zmíněného obyčeje se pouštěti, byla by snaha marná. Z návěstí, které nám jsou dány ve starých zprávách a zbytcích dosavadních, určitějšího, jasnějšího závěru, než psáno nahoře, nikdo se nemůže dobrati, leda že by vážný výklad, opřený a zajištěný dohadem pravděpodobným, zavésti chtěl do svůdného bludiště bájeslovných vidin fantastických, jako na př. Hoífmann, jemuž spouštění ohnivých kol a zapálených sudů jest ohlasem ctění »Berchtyx, bájeslovné bytosti germánské.8) Zapomíná při tom, že i v krajích neněmeckých (na př. ve Francii, Anglii), týž obřad slaven, v krajích, kde domnělá »Berchta« asi mnoho ctitelů neměla. Ještě dále zabloudil Blcchwitz, jenž správně vykládá pouštění ohnivých kol za kult slunečný. Přidává však docela vážně k tomu, že přežitek dávného znázorňování slunečného kola udržuje se v podobě pečiva známého pode jménem »preclík«!)7)

Jde nyní o ukázky, že posud bývají místy kola spouštěna o sv. Janě Křtiteli. Z několika popisů víme, že v Korutanech před sv. Janem metají žhavé kotouče s alpských temen s rozmanitými obřady. Ponejprv provázejí hození slovy, že tak činí na počest sv. Janu Křtiteli: »ľ schlag1, ich schlag'' die erste Seheib'n zu Ehren des heiligen Johannes.«

Poté rozproudí se veselá zábava, kdy metají kotouče s pořekadly žertovnými, posměšnými, nejčastěji na počest svých děvčat.8) Podobný obřad koná lid tyrolský na sv. Jana,9) V Ra-kousích koulí mládež téhož času s výšin do Dunaje hořící sudy, naplněné smolou.10) Podobně oplétají kola ve Švábsku,") Hes-sensku a v Nassavsku,12) pak je zapalují a s vrchů do údolí házejí. Rovněž v Bavorsku, Falci a v jiných krajích německých znám je týž obyčej.13)

Také někteří Slované znali vylíčený obřad. V Haliči prý Rusíni ještě r. 1844 spouštěli kolo s vrchu do Dněstru.14) I v Čechách nebylo sptouštění kola zjevem nevídaným. Aspoň jsou zachovány doklady, že 01 sv. Janě Křtiteli vzali hoši staré vozořvé kolo-, nasmolili je a zapálené spouštěli s pahrbku.15) V okolí Ne-


Předchozí   Následující