kde to' možná, také v moři; při tom provázena bývá rozmanitými obřady. Lid západoevropský i ruský pevně věří, že voda

0 sv. Janě nabývá moci hojivé, nadpřirozené.29) Proto o sv. Janě se v ní koupá, proto ji pije a studně zdobí květinami.50)

Výklad této víry lidové mohl by ovšem býti rozličný, zejména kdoi by chtěl mermomocí odtud vynucovati dohady bájeslovné. Přirozeně však zní výklad (dotkli jsme se toho již -v předchozích řádcích) v ten rozum: lid oslavoval veliký svátek přírodní, letní slunovrat. Domníval se, že v přírodě jako vše

1 voda podléhá čarovnému účinu slunečného svátku, na který pak křesťané přenesli památku sv. Jana Křtitele.

Rozumí se, že z vylíčené víry vypučelo hejno lidových názorů příbuzných, jako jest na př. názor lidu polského, že teprve když sv. Jap. okřestí vodu, možná se koupati bezpečně. Jindy, před sv. Janem, že koupel není zdravá.31) Podle jiné víry lidu polského kvete voda na sv. Jana. Dříve než kvete, je nebezpečno se v ní koupati.32) Čechtoivé říkávají, že do sv. Jana není radno se koupati, možná prý snadno dostati ve vodě »prašivinu« (svrab).33) .

Význam rostlin podle lidového podání svatojanského. Lid na. Monavě vypráví, že v den sv. Jana Křtitele každý kvíteček volá: »Utrhni mě!« Proto časně z rána lidé vstávají, aby si natrhali květin, jež 01 sv. Janě, zejména před sluncem východem, nabývají neobyčejné moci hojivé i moci kouzelné proti »Božímu poslu«, proti učarování.34)

Je to všeobecně rozšířený a dávný lidový názor. Již ve starých skladbách hartusí mravokárci na trhání bylin o> sv. Janě a připisování jim moci neobyčejné, čarodějné.35) Podnes koluje mezi Slovany, Němci a po celé Evropě týž názor. Obyčejně před východem slunce trhají lidé rostliny, květy, uschovávají je pro léky člověku i zvířatům. Za bouřky je pálí pro ochranu chaty, věší je na krovy, pod střechy, pod fcabřince proti ohni, zastrkují do obilí.36) V dclbě, kdy příroda slaví tak významné hody, jako je letní slunovrat, připisována ovšem i by-ljnám moc nadobyčejná.

Neznámý lékař staročeský radí,37) aby blín nebo jalovec trhány byly »u vigilji sv. Jana Křtitele«. »Mastičkář« pochvaluje svou mast narážkou, že byla robena o sv. Janě: »Letos den sv. Jana činil sem tuto mast z myrry a z timiana; přičinil sem ktomu rozličného korenie, v němž jest silné Božie stvorenie.«38)

Starodávná víra 01 zvláštní mooi rostlin na sv. Jana podnes udržuje se mezi lidem českým. Podnes říká lid, že koření, má-li míti účinek, musí se trhati před východem slunce na sv. Jana