Křtitele; podobne, že před sv. Janem Křtitelem natrhané koření pomáha v různých nemocech.

TJ Srbů lužických jezdíval o sv. Janě na koni mladík, okrášlený květinami, se škraboškou z březové kůry na tváři. Byl nazýván »Jan«. Ujížděl rychle. Když se podařilo čekajícímu lidu jej lapiti, květiny mu vzali a ženy se o ně rozdělily, poněvadž prý jsou »pro štěstí«.39)

- Z rostlin, jež Slované trhají 01 sv. Janě a z nichž vinty sobe vijí, připomínají se hlavně: Černobýl, kapradí, třezalka (sv. Jana bylina), mateřídouška, rmen (heřmánek), máta, divizna, bazalka, libeček, dobrá mysl, majorán, úročné koření (úročník), devětsil a jiné.40)

Z nichž především Černobýl (artemisia) pevně je spojen s lidovými názory a obřady svatojanskými, všeevropskými, jak svědčí výklad Wierův a shodné doklady jiné, novější.41) Ze slovanských obyčejů uvádíme, že Poláci se opasují při zábavě svatojanské černobýlovými věnci a zejména to, jak již pověděno, že cd Černobýlu (bylica, belice) pojmenovány vůbec ohrady svatojanské »Bylica«.42) Kusové přisuzují Černobýlu při slavnosti kupalské velikou moc hojivou.43)

Pro nás Čechy zajímavé jsou tu staré doklady z Mathio-lova Herbáře, kdež čteme podle Veleslavínova vydání (1596, I. 302a): »Slove také (Černobýl) — Pás sv. Jana, protože' lidé pověrní u večer před sv. Janem tou bylinou se opasují, věnce z ní na hlavách nosí proti obludám, kouzlům, neštěstím a ne-mocem toho roku«. Podle vydání Tad. Hájka z Hájku (1562, I. 256 a): »Černobýl na veřejích zavěšený aneb sic jinak užívaný, čáry a kouzla zahání.« Ze tu zapisavána skutečná pravda, potvrzuje výčitka kazatele Philadelpha Zámrského,44) že prý cechové ctí sv. Jana modlářsky, pohansky »v pálení ohňův, zelin, trav po zemi stlaní, věneův černobýlových nošení.«

S Černobýlem podnes setkáváme se 01 sv. Janě v českoslo-vanském lidovém podání, jak svědčí na př. obyčej, že na sv. Jana Křtitele do slunce východu trhávali ti, kdož měli ve stavení šváby a podobnou havěť, »černobějdí« a .vykuřovali jím světnici, aby se všechen podobný hmyz vystěhoval.45) Na Moravě umývají vodou svařeného Černobýlu, sebraného na sv. Jana, krávy, když se jim účinem kouzla čarodějnic mléko zastavilo46) a pod.

Vedle Černobýlu pevně srostly s lidovým podáním svatojanským zkazky o> kapradí. Slovanské i cizí podání zachovalo że starých dob rozmanité varianty pověsti, že o půlnoci svatojanské náhle vzplane na listech kapradí na chvilenku jako zlato' třpytivý plamének, vzácný květ zázračné moci. Člověk, jemuž se