Po západní Evropě71) i u Slovanů byla rozšířena mezi lidem víra, že ořechy lískové nehrabe se urodí, prší-li na sv. Jana.72) O tom rýmuje Stará selská pranostika: »Den sv. Jana bude-li mnoho pršeti, zia 4 dni pořád bude z. střech, kapati a vořechův lískových málo budem míti.7-3)

Chce-li se Kus seznámiti s lesním mužem, s »Lesím«, vyjde tu noc před sv. Janem do lesa a skácí osiku, ale tak, aby vrškem upadla k východu slunce. Na skácenou kládu postaví se tváří k východu, sehne se a hledí skrze nohy, říkaje: »Tatíku Leši! ukaž se ne šerým vlkem, ani černým havranem, ani jedlí žárovou; ukaž se takovým, jakým jsem já.« V tu chvíli zašumí listí osiky jako od lehkého větérku a Leši objeví se v podobě člověka.74)

O jasanii, jemuž přičítáno bylo zvláštní čarovné kouzlo proti hadům a uštknutí hadímu, píše Barner, že nabývá při sv. Janě podivné moci: »Co o tom dřevu v nejdelší den při východu slunce vůbec se povídá a samcu zkušeností se dokazuje, jsou věci podivné, obzvláště co se týče hojení ran samým častějším dotýkáním a přitisknutím jeho.«75)

Kdo prý neutrhne a nesní žádnou jahodu do sv. Jana Křtitele, nýbrž teprve až na den sv. Jana Křtitele a pomaže si jahodami ruku, může pak rukou zaříkávati bolesti.76) Matky české, kterým dítě zemřelo, nejídají do sv. Jana Křtitele ani třešní ani jahod, neboť chodí až do sv. Jana v nebi Panna Maria, rozdávajíc malým díťkám ovoce. Kterého dítěte matka zdrženlivá na zemi nebyla, uškodila tím dítěti svému, poněvadž Panna Maria k němu takto dí: »Vidíš, holátko, na tebe se málo dostalo; matka ti to snědla.«77) Ohlas této zkazky udržuje se v tomto názoru lidu ruského: Do sv. Jana nejídají ženy jahod, poněvadž by jim děti pak umíraly.78)

Na den sv. Jana Křtitele před východem slunce chodí pytláci na verbíniku a brotan. Kdo ty dvě byliny trhá, musí býti nahý. Doma je uvaří v octě a pušku tím vymyje, z kteréž pak všechno1 zastřelí a ničehož se nechybí.79)

Chodívají také pytláci na sv. Jana Křtitele dříve, než slunce výgde, hledat smrkové šišky, která roste vzhůru. Utrhnou ji a usuší. Semena se vyklepají. Chce-li jíti do lesa něco1 zastřelit, vezme jedno semeno a před východem slunce, dřív než něco požíval, musí je spolknouti. Do západu slunce aneb až do určité hodiny mu žádná rána neuškodí.80) Aby myši neškodily, vezme se chebdí na sv. Jana Křtitele před východem slunce a pod První snop do vrstvy se dá.sl)

Již v předchozím líčení polomena tohc svědectví, že lid z rostlin věštíval o sv. Janě budoucnost. Zvláštní způsob věštby