sterou, z ohledů úsporných nahrazena materiálem lacinějším. Tomuto vysazenému kousku se říkalo »ledas« (ledacos).

Zástěry. Přes sukně se vázal fěrtoch, hodně široký (»ode zdi ke zdi«) kolem celého těla, že jen vzadu kousek sukně prohledalo (Záhoří). Namnoze byla i zástěra delší než sukně. Později nosily se zástěry užší i menší. Byly z různého* materiálu a i pestrých barev. Zástěry bílé, kamrtuchové, byly velmi bohatě vyšívané jako sukně.

Životy. Pěkně se strojila děvčata k muzice (obrázek 10.). K bílé, vyšívané sukni, kolem pasu ovinuté pentlí, již vzadu vázala v mašli, navlékla přes košili brokátový lajblík, zašněrovaný fábůrkem (pentlí).

Laj bliky byly nejparádnějšíni kouskem dívčího úboru; od nejnádhernějších brokátových, sametových a hedvábných až k vyšívaným soukenným i kanaiasovýni a chudým plátěným. Černé vyšívané lajlblíky nosily se kolem Bystré. (Obr. 11.)

Do kostela oblékaly dívky přes lajblík živůtek z, kanaíasu nebo z kartounu s krátkými širokými rukávy i paušemi, ale bez taclé. Leckde se kartounové živůtky zdobily černými šňůrkami (Mysletín, Bystrá).

K lajblíku byly po stranách přišity »šorčíky«, podušky, plněné vatou i pilinami, aby boky byly hodně široké a sukně se dobře nesly.

Starší ženy nosily lajblíky také, ale méně zdobené, třeba jen z modrého plátna, z kanafasu nebo sukna.

V zimě přes lajblík uvazovaly na prsou křížem vyšívanou »půlku« a přes ni oblékaly buď soukenný kabát nebo špenzr. Kabát byl otevřený, vystřižený, špenzr na prsou zavřený až ke krku.

Špenzr i kabát byly honosným šatem, každé hospodyně. Byly nejčastěji z jemného sukna modrého, hnědého i černého. Na dni všední pořizovaly si ženy i špenzry z kanafasu, plné třísní a pertlí. Límec špenzru byl široký, přeložený a ozdobený třísněmi a pestrými i dracounovými pertlemi. Kukávy v zápěstí byly zúžené a nabrané ve »faldíčky či buřtíčky« a zapínaly se na knoflíčky. Vzadu měl špenzr »šůsky« jako »kozí rejd«.

Kabáty byly na prsou hodně vystřižené a mívaly rukávy na ramenou »naďáté«.

V zimě ;přes kabát i špenzr nosily ženy bílou vyšívanou »plínu« (plenu). Podruhyně a chalupnice měly i plíny tištěné, »turecké« a zavazovaly je uzlem buď pod bradou nebo v týle i na temeni. Pleny bílé byly na rozích bohatě vyšívány.

Kožíšek ženský byl krátký, bez šosů, kolem pasu řemín-kem stažený, svrchu černým, vespod bílým beránkem podšitý a černou kožišinoii lemovaný. Zapínal se knoflíky koženými (obr.