přední z velké výšky nadstavové přijda pod stav přímo do hlubiny na dno nezajede, ale povždy na povrchu zůstane.

Ale i tenkráte, když již pramen ze vrat sjel, musí ještě oštěr službu svou konati, neb pramen rozehnaný nemohl by v tiché vodě pod jezem stačiti, rozličně by se kroutil a lámal, předák ale nad hladinu vyvýšený, všemu tomu vyhoví; jakmile ale pramen se ustanovil i oštěr se vyndá, nebo zadní díl předáku jest ohnutím tímto ve vodě pohroužen, a tu by musel veslař zbytečně moknouti. Když se praví: »Plavci mají již vyští-ř e n o«, znamená to, že již jsou zcela uchystáni a přihotoveni spouštěti, t. j. ze vrat plaviti.

Jiná potřebnost pramenů jsou h o u ž v e, tyto se z mladých smrčků, jedlí a bříz nad ohněm v provazy zkroutí a k všelikým potřebám ukládají. Největší službu konají u svázání jednotlivých vorů vespolek, což se následným způsobem děje.

Založí se totiž za třetí haluz a z obou krajů pod vrť zadní i přední silná houžev a na oko se zaklesne; potom se konec houžve stočené pod vrť druhého voru p o d v 1 í k n e, a následovne i z druhého voru založená houžev k první přidá a co nějaký provaz silně splítá a palicí přitužuje.

Kdykoliv jeden neb druhý konec vrť protější dosáhne, pod-vlekne se opět, a to tak dlouho, až houžev dojde. Houžve tyto v provaz spletené nazývají se vázáním předním neb zadním, jak se totiž buď u předního (tenkého) neb zadního konce (tlustého) nacházejí. Vázání toto, ačkoli přesilné, někdy se mžiknutím přerazí, nejvíce, když se ze splavu jede, a proto se musí vždy před spouštěním vodou pocákati neb navlažiti, aby vláčnější bylo.

Mimo to výše zmíněné nachází se na prameně ještě jiná vázání, a sice mezi předákem a špižníkem, a mezi tímto a následujícím vorem a sice jedno tak zvané krátké a druhé dlouhé. Tyto tři nadzmíněné vory jsou totiž volným dlouhým vázáním k sobě pod vrtě přivázány a mimo to jest i jiné, délku ostatních vázání mající, ale jen pod jednu vrť uvázané. Na druhém konci toho samého vázäní jest jen o k o z houžví spletené, a to se v čas potřeby pod vrť následujícího voru podvlíkne, kolíkem upevní. Krátké toto vázání nazývá se svírka; »pus ť s ví r kou« znamená »povol vorům«, a to dle potřeby buď na obou, buď na té neb oné straně.

Jiná potřebnost jest tak nazvaný t ě h e 1. Těhel jest bříza 3—4 sáhy dlouhá a co mužská ruka silná. Na dolejším konci zavrtá se do ní houžev, těhelnice nazvaná a splete se v oko; navrchu udělá se jiné oko z pozůstalých větviček břízových. Chtějí-li plavci sobě noční dobou odpočinouti, musí pro pra-