sestávající bývá třemi opatrován. První slove veslař, druhý b i dělník a třetí š r e k á r n í k.

Veslař musí nejen člověk silný, ale spolu i velmi obratný býti, a nejen vlastnosti vody a zákony její (arcif jen ze zkušenosti) znáti, ale i po celém Labi všecky hloubky a mělčiny, všecky skryté skaliny neb jiné nebezpečné věci, jako stromy atd. znáti; on musí veslem celý pramen říditi; a proto se ne každý za veslaře hodí, a mnohému, který mnoho let již plaví, nemůže se veslo svěřiti; takový také na věky jen při šreku zůstává.

Na druhém stupni jest bidelník jako nějaký pobočník veslaře, neb mu musí napořád pohotově býti, a buď pomáhatř veslovati, neb n a 11 a č o v a t i, neb i svrchu zmíněnou pravou neb levou svírkou pouštěti atd.

5. Způsoby spouštění. Jeden každý jez neb stav jest majetností buď nějaké vrchnosti (jako veletovský, brandýsský), aneb jednotlivých privátních osob (labsko-týnecký), k tomu účelu s náramným nákladem vystaven, aby vodu zadržoval, a tak přistaveným k němu mlýnům dostatek vody poskytoval. U jednoho neb druhého konce tohoto jezu jest průtrž učiněna pro plavení pramenů, ale i pro vypouštění zbytečné škodlivé vody, a tato průtrž nazývá se splav neb vrata.

Vrata tato jsou vespod silnými fošnami takořka vydlážděna, a po krajích dubovými stěnami, které okřídlí jmenují, vyložena. Hoření, práh nesmí mlynář podle své vůle zasaditi; nýbrž ouřad musí určiti hloubku neb výškií jeho, aby se lťt-kám a poiím nad jezem ležícím neublížilo. Přes vrata tato klade se silný, do kostky otesaný trám, aby se v čas malé vody po jeze s jedné na druhou stranu choditi mohlo. Trám tento nazývá se chodba. Za tuto chodbu a za vrchní práh kladou se stojmo dřeva as 4—5 coulů silná, česlice, a za tyto opět lehmo prkna, aby voda otvorem tímto zbytečně neutíkala. Ma-jí-li se ale prameny spouštěti, musí se toto vše odstranit čili vyhradit.

Výhrada tato začasté mnoho peněz stojí a s velkou mrzutostí se vyjednává, zvláště při nedostatku vody, kdežto začasté půl dne nadržovati musí, aby dosti vody měli, a když splaví, opět poznovu, neb zase na suchu vězí: a tu se stává, že ubohý plavec chtěj nechtěj mnohonásobné měsíčné zaplatiti musí, mlynáři za vodu, co by v ní semiít mohl, stárkovi od výhrady, a rybáři od schytání česlic a prken pozvednutím schodby pod-Plulých.

Když se plavec o výhradu uchází a smlouvá, praví se, »v y-jednává výhradu«; potom přijde spouštění. Při ně-