kterém jezu, jako v Labském Kostelci a na Obřiství spouští se po celém pramenu najednou. Jinde, jako v Labské Týnici po půlách neb 12 vorách a jinde, jako v Poděbradech, na p a r-t y neb d í 1 c e, 3, 4, 5 vorů jen v sobě obsahující a to pro písek pod vraty nakupený.

Aby ale pokaždé s jedním každým oddělením na tomto písku se neoctnuli, spouštějí na základku; totiž spustí několik vorů a obklopí nimi celý ten písek; na ty vory se postaví se sochory a očekávají přicházejících a po nemilém dosti se setkání je sezdvihnou neb odstrčí, aby dále plynouti mohly; na-posléz i tyto založené vory se zdvihají a za nimi si pospíší a pod jezem opět v jeden celek vše uváží.

6. O nákladu pramenů. Náklad pramenů jest dvojí, dlouhý a krátký. Haluze totiž ve vory spojené nazývají se spodky a náklad s v r š k e m.

Dlouhý náklad jšou: latě řezané i trhané, tyčky chmelové i vinné, voje, prkna a žerdě. Krátký náklad: čtvrtě, loukotě, šindel a dříví sáhové.

Potopuje-li se vor pod nákladem, praví se, »v o r j e s t p ř e-ložen«; je-li ale tíže nákladu voru přiměřena a dobře urovnána, praví se, »vor jest dobře u 1 o ž e n«.

Borák nenese nákladu nebo i sám mezi suchými se umístiti musí, suchý vor ale i 2 sáhy dříví nese. Aby náklad, zvláště prkna a latě na holých dřevích neležel}', položí se napříč jednoho každého voru dvě až čtyři tenké žerdě, podkládky, a tyto se po koncích na okrajnících přibíjí. Aby ale náklad vrchem nesplaval, obváže se houžvemi, což se o u v i n k e m nazýva.

7. Názvy rozdílné pramenů. Dle nákladu, který pramen nese, aneb nímž uložen jest, nazývá se prkenný neb dřevěný, sáhovým, měkkým neb tvrdým dřívím naplněný. Jsou-li všecky haluze načisto oloupané, nazývá se klabouče; jsou-li ale pod ikorou, korné, aneb ze samých borovic, borák. Je-li více pramenů na vodě vedle sebe, nazývá se nejposlednější od břehu návod n í, a nejbližší ku břehu březni.

8. Díly prameňa. Svrchu již praveno, že pramen 24—25 vorů počítá; tyto se ale opět na dva hlavní díly dělí; totiž na p ů 1 y. Každá z těchto pol má své vlastní veslo i šreky. Silnější nazývá se přední a slabší zadní půlou. Pramen proto na dvé půly rozdělen jest, aby se pohodlněji spouštěti a plaviti mohlo. Je-li ale řečiště prostranné, spojí se obě půly do šrekaře přední za c h b y neb h o u ž v e, k tomu cíli do předáku tak zadělané, že se v okamžení opět rozdělati mohou.

9. Urovnání vorů. Není tomu dávno, co teprv počali horáci