prameny své až do Litoměřic a dále plaviti; neb neznavše polohy řečiště a obávajíce se stavů nahromaděných, vždycky bez výminky pramenů svých v Týnici nad Labem jako v nějakém přístavu odprodávali a zanechávali. Plavci týnečtí se ale v brzce smutnou začasté zkušeností přesvědčili, že urovnání vorů, to jest pořádek, v němž jeden vor za druhým nastupuje, nebyl pravý, to jest další plavbě přiměřený, a proto přinuceni se viděli jednotlivé vory vyvázati a na jiná místa je dávati; to nazvali vory převáděti.

Z hor se nejvíce dříví a jiných potřeb naloží, častí pádové ohně a zápověď šindelem neb došky krýti i v obchodu tomjto dřevném mnohou změnu způsobily. Proto se dříví sáhové nejvíce ven vyloží, na to místo ale prkna, latě od Seče a podél celé Chrudimky nařezané do Týnice svezou, a tu se nimi pramen teprv náležitě uloží, jelikož na Orlici začasté rádi jsou, když holé vory pro nedostatek vody smeknou. Stojí-li ale pramen na jedné, a zásoba prken a latí na druhé straně, nemusí se tam celý pramen přeplavit, ale jen několik vorů, a to sice předák, spižník, a ještě jeden neb dva nanejvýš.

10. Dodatek o řečišti Labském. Ke konci bude i slušno o nějakých případnostech plaveckých zmínku učiniti. Voda otvorem vrat najedmra puštěná, nemohouc bezprostředně pod vraty rychlému přítoku z místa se uhybovati, počne se vařiti, a vlny i na 20 loket délky dosti vysoko házeti, a toto se nazývá peřej neb strumen; o něm se praví, »strumeň hází v levo neb v pravo«; tomu musí umět veslař vyhověti, aby buď na břeh neb jesep zahnán nebyl.

Prudký záhyb v řečišti, kde se voda od jedné strany mocně na druhou přelévá a tam dolinu vymílá, nazýváme p á ž, a jeli do lokte špičatá, krutá páž; v takové se musí svírkami pouštěti.

Na mnohých místech Labe mnoho škod ročně natropilo, i byli přinuceni jiné řečiště jemu vykázati; toto nové oužlabí nazývá se překopaná; jeli jsme překopanou, staré řečiště ale počne se zapěno váti a slove staré Labe; dali jsme prameny přes zimu na staré Labe. Je-li v řece na některém místě mělko, tak sice, že voda šeří, a patrně z jedné strany na druhou se přelévá, sluje místo takové řada.

Při spouštění často se vor zkřiví, totiž vyšine se ze své podlouhlé čtverhranné podoby, a tu se říká o něm» »vor zkosený«; zkroutí-li se ale pramen při plavbě do půlkola, praví se: »bok se nalil« a ten musí veslař vyraziti, to jest pramen rovně po vodě narovnati.