mu byl přinesl, že by mně nové šaty byl dal. V té pak odražené pecce bylo místečko pěkně hladké po obou stranách, jakoby tam vejce se vy líhlo. Hloubka k žulám počítá se na 100 šáhův.

@N @Slovenské veršíky o živočíchoch (z Prievidze).

1. K o š i a k (luňák) letí, chcel by deti, my ver' máme, mu nedáme. Choď na horný konec, tam veľa kureniec! Chyť si kršo chyť!

2. Kavky, kavky, kde letíte? Do Nového mesta. Zarúbaná cesta. Tam hla baba za rohom, krmí deti tvarohom. Choďte za ňou, kavky, dá vám snáď srvátky. Keď sa toho napijete — do mesta si zaletíte . . .

3. Co kukáš, kukučka! od bučka do bucka. Málo rokov sľubuješ, keď mne tu prespevuješ. No že prilož kukučka, od rôčka do rôčka.

4. Laštovičky, už ste přišly,jaro ste nám priniesly! Vítajte pri hniezdočku, dostanete hneď mušku.

5. Čo tá 1 í š k a za tým dubom, hádam sliepku drhne, poďme za ňou týmto kyjom, dokiaľ neodbehne.

6. H a d sa plazí po zemi, nerád medzi detmi, na človeka za-sypi, a žihadlo pustí.

7. Veverička na strome, oriešok si lúska, ale ver' v tuhej zime, za žaluďom píska.

8. Mravec veru dobrý gazda, on aj v zime sa najie, nerobí tak ako svrček, celé leto gajduje.

Když v r. 1911 byl v Eožnově p./JRadh. ustaven Musejní spolek, bylo Valašsko již vysbíráno: výtvory jeho starého lidového umění putovaly z truhel a almar do skříní museí a soukromých sběratelů. Práce rožnovského Okresního musejního spolku jest vážnější. Je vysokou školou sběratelství: Sbíráním staveb a zbudováním valašského musea v přírodě. Proto byl ustaven. Započal svou práci bez hmotných prostředků.

Jest nejvyšší čas přejíti od sběratelství výšivek, krajek a keramiky ku sběratelství staveb, neboť původnosti rok od roku