str. 160
ství Paprockého a (rozebírá obsah. Staročeská literatura nezná této látky vůbec.
J. Krzyżanowski, Powieść a Marchołcie, Szkic z dziejów románu, staropolskiego, Lwów, 1926, 8°, str. 22. (Otisk z Pamięt-nikia literackiego, XXII., XXIII.) Důkladná kritická st adie
0 polském Markaltovi. Spisovatel stále přirovnává k textu polskému staročeského Markoita, dovolávaje se skoro na každé straně mojí knihy: Maríkolt a Nevím v literatuře staročeské, Praha, 1909, . 1 HM."'
Emil Felix, Jan Fr. Hruška, Život a dílo, literární studie, Praha, 1927, 8°, str. 62. S .dřevoryty J. Paroubka. V příloze výčet prací Hruškových. Sada článků v Českém Lidu tištěných zaujímá značné místo. Uvedeny jsou tu také moje vzpomínky na studenta J. F. Hrušku (kdy jsme spolu sedávali v lavicích posluchárny prof. Dr. Gebauera). Uspořádal jsem přednášku o proí. J. Fr. Hruškoví ve schůzi akademického spolku »Chod«. Uveřejněna v Českém Lidu XXH. 161. Jak čas prchá! Dne 6. června 1925 bylo vynikajícímu znalci chodského národopisu 60 let. Prof. Felix vhodně těží z mých vzpomínek na prof. Hrušku, jehož Činnosti podnes upřímně si vážím a bedlivě stopuji výsledky jeho neúnavného studia. Knížka Felixova podává přehled a rozhled po všestranné činnosti dnets již koipuletého sice, ale proto přece stále činného, dnes nejlepšího »nalce rozumem i «item, hlavou
1 srdcem, ideálního učence chodského. Příteli můj zlatý, mno-gaja ljeta!
@NČasové zprávy.
Dva večery -»Znárodnělých písní«, jež uspořádal »Sbor pro památníky« dne 5. a 10. ledna 1928 v koncertní síni »Hlaholu« (viz program na str. 128) znamenitě se vydařily. Odborní kritikové pochválili výběr i přednes koncertních pěvců z pěvecké školy Olgy Zielecké, která má zásluhu o uskutečnění obou večerů. Účinkující (Hanna čápova, Marie Suchá, inž. K. Zielecki, Dr. Fr. Sixta) byli vítáni s nadšením neutuchajícím a niusili opakovati některé písně, na př. Bývali Čechové. Oba večery dokázaly, že prese všechnu modernu nevyhaslo nadšení v kruzích pražské veřejnosti pro myšlenku národní, vlasteneckou. Mám tu před sebou hrstku projevů, přání, aby se oba večery opakovaly a abychom v nich pokračovali. Závěr můj o významu písní národních a znárodnělých byl provázen bouřlivým souhlasem. Na shledanou! Č. Zíbrt.
