Reach v Praze, na Starém Městě, ukazoval mi zdařilou podobiznu jeho. Dobrácký obličej s usměvavou tváří — nic loupežnického u stařičkého hrdiny, opředeného zkazkami a písněmi lidového romantismu »loupežnického«, který dnes vystupuje jako praktický odhodlaný muž činu proti sladkému, zamilovanému vzdyohálkovi, Švandovi, v opeře Weinbergerově.

Článek dra Č. Zíbrtav »Č.L.« XXVi., str. 251. z r. Í926 o tomto mlýně doplňuje zpráva zaznamenána v časopise »Me-thodu« z r. 1895 na str. 71., kde se píše: »První větrný mlýn v Čechách byl zřízen podle udání starého kronikáře Neplacha 1. P. 1277 za panování krále Přemysla Otakara II. v Praze na Strahově od řeholních kanovníků premonstrátských, kteréž lid český pro jejich bílý oděv »bílými kněžími« obyčejně nazývá. V nádherném klášteře strahovském byl tenkrát opatem Žibřid neboli Siegfried; muž ten požíval u krále Přemysla Otakara II. velké vážnosti a přízně, jakž mimo jiné i z toho je patrno, že králem samým byl ustanoven za soudce v jedné rozepří mezi kapitolou vyšehradskou a jejím proboštem Petrem. Opat Žibřid byl též osobním přítelem biskupa pražského Tobiáše z Bechyně (1278—1296), příjmím »Osvoboditele a mstitele vlasti«, který za neblahých časů, když Otík braniborský a* Čechách řádil a drancoval, v čelo panstva se postavil a toho také dovedl, že 121etý král český Václav II. ze svého zajetí u Otíka braniborského do země české se navrátil a že drancující roty cizinecké bez odkladu zemi českou opustiti byly donuceny. Mimo to zveleboval opat Žibřid horlivě řeholní kázeň v kanonii strahovské a staral se též velmi bedlivě o zvelebení hospodářství na statcích klášterních.

Tato poslední péče ho přiměla také k tomu, že v r. 1277 na výšinách strahovských dal zbudovati první větrný mlýn v Čechách, který nejen klášteru samému, ale i ostatním obyvatelům okolním za tehdejších časů nemalých výhod poskytoval. Vzorek takového mlýna přinesli pražští premonstráti bezpochyby z Francie, kamž se každoročně několik členů kláštera strahovského k valné kapitule celého řádu do kláštera Pí' monštre zvaného ubíralo. Možno však, že vzorek i z Holandska do Prahy přinesli, neboť je na jisto postaveno, že větrné mlýny již v polovici věku XII. v Holandsku byly známy.

První tento větrný mlýn na Strahově ztroskotán byl podle prvního pokračovatele kroniky Kosmovy r. 1281 velikým vět-