Předchozí 0210 Následující
str. 208

se vezme nejvíce pohodlně do íaiky. Hokynář počítá vždy vrhy, nikoliv vejce. Večechnější, větší.

Záprtek, vejce zkažené, shnilé, zasmrádlé. Zpruditi, kůže se zprudí, zpotí, loupá se a svědí, nebo peřiny se zprudí, dáme-li je k žáru, povlak se zkazí. Zapikáno. Když hoši hrají si na honičku, tu ten, kdo jest udýchán, a déle běhati nemůže, vzkřikne >zapikáno«, a žádný honící nesmí jemu »babku« dáti. Kdyby ^však někdo toho nadužíval, jest vyloučen ze hry. Srv. Tykać, v roč. X. Č. Lidu, str. 401. Říkají též: »zamykám se«, nebo: »zamykám, pikám«. Zplichtiti, zkaziti. Při hře hochů do důlku, když jeden hodí fizuli do důlku a druhý rovněž, říká se, že ho zplichtil.

Jan Vyhlídal:

Slova a rčení českých emigrantů v Pruském Slezsku, na Opolsku a Střelínsku.

(Vybráno z knihy »Ve vyhnanství« od Vladimíra Míčana, vyšlé v Brně 1927): šli na komoru (výměnek), str. 87. Nebyl na hubu tak upadlý (výmluvný), proto neporazili, str. 100. V Husinci mají pořekadlo: Jedna ruka druhou dře, str. 101. Aby zas ta česká řeč byla na place (nabyla práva), str. 107. Každému . . ., aby pěkně osluhoval (sloužil), str. 45. Dokud byla mladá, byla v robotě (ve službě), bo jsem ju na folvark (panský dvůr) do nevoklidu (nepořádku!) nechtěl dát, bo spali v chlévě, str. 64. Kolik se urodí na jutřisku bulev (zemáků), str. 65. Když byli povstalci, mezi nimi byli tací smrči, (usmrkaní kluci), str. 68. Pierunský husita, hromský husita, str. 68. Psů se bál, bo by mne popadl (ukousl), str. 68. Mladí rostou jak trnčiny (plané trnky) v lese, str. 78. Žena mu lichla (onemocněla); licho bylo (špatně), str. 18. Sypání, strojené hnojivo, str. 18. Farář Storch byl urod-livy (pěkný) člověk, str, 21. Kamenka, silnice, str. 32. Brzy po česku kázeň (kázání) dělat poradil, str. 27. Výcug (výměnek). Výcužníci (Auszügler), str. 21, 38. Byl dán pokyn farářovi a staršostou (starším církevním), str. 85. Můj ty boku (božínku)!, str. 38. On by nás navěděl (navštívil), str. 34. Ke křtu běží (jdou) většinou kmotry, ale každá matka ráda se zúčastní, jak je jí kolem dobře, str. 107. Musel jsem svou otázku více obložit (vysvětlit), str. 109. To německé se chytá (ujímá) a to české má zaklapnout (zahynout), str. 114. Práci tu nevykonvá sám, ještě jiný dělník se s ním o tu práci rozchází (dělí), str. 75. Věk svůj přivedl na 40 let a 2 měsíce,str. 129. V Čechách byl hlad a nechtěli jít do boj (na vojnu), str. 72. Farář Schmidt zastával úřad svůj až do r. 1914. Němci ho neporadili g-lachovat (vážit si), že


Předchozí   Následující