mecké melodii žádnou nelibost jsem neslyšel. Co pak jste vy zde tak sprostí a nevycvičený lidé, že byste žádnej mému německému zpěvu nerozuměli, aneb ty jsi nad jiné větší sprosťák a. sice, jak se domnívám, že jsi šikovný sklepník a nad mým zpěvem, že bys ty se vyšklebovat měl.

Posluha se omlouvá a srdečně je potěšen, »že slyší pána naší zde obyčejnou řečí se mnou tak jednati; na tím velikou radost mám a vinšu ji, kdybych, podobnou muziku, jak oni producírují, více viděti a slyšeti milost měl.

Rector slibuje, že za chvíli tu bude celá banda. Zatím muzikanti vcházejí. Hospodský je vítá uctivě: »Což jest mi k podivu a mysli mé za radování, když slyším tak krásné muzicírovaní.«

Muzikant Star se omlouvá: »Nemají pane, za zlé, že tak opovážlivě přítomnost naše sem se vloudila. Obzvláštní zajisté jest příchodu našeho příčina. Jen jsou tak laskav, pane, a do-volejí nám v jejich příbytku přes pár dní rekraci užívati, poněvadž oblíbili jsme sobě zde věčnou památku naší patronky slavný hod s naší muzikou učiniti.«

Hospodský svoluje, ale s podmínkou (tu je hlavní podklad celé hry): »Ano, ano, na všecek způsob vám, milý pane, povoluji, ke vší službě se podrobuji, jen když budete zdvořilí!«

Hudebník Star souhlasí: »Ovšem, ovšem, zdvořilost mezi námi ať jest hlavní příčina; v čem bude přestoupení, toho bude vina!«

Posluha si pochvaluje: »Pane můj, za velké štěstí pokládati můžeme příležitost tuto, poněvadž zde okolní lidé k veselosti se scházívají; jak mladí, tak staří budou se chtět na hudební divadlo dívati; aniž kdo bude míti, nebude peněz sanovat.«

Hospodský ziskuchtivý s vychytralým posluhou se dohadují o čepování vína.

Na výzvu hospodského muzikanti hrají symfonii: Chvalte Pána ve výsosti, zpívejte píseň novou, tomu, který pln svatosti, vzdávejte chválu mnohou. Chvalte jej na libé trúby, na struny a varhany, ať se hlas spolu na bubny rozléhá na všecky strany. Nuže s vroucnou horlivostí srdce odvírám, nebes králi k počestnosti píseň zazpívám. Jehož si oblibuji, že srdečně miluji, k jeho službě duši, tělo své obětuji. Když nebeský Pán požádá mé spanilosti, má vůle se podává k jeho libosti. Čistotu srdce žádám, marný svět ponechám, na božskou dobrotivost důvěrně se skládám.« Následuje ještě prosou pochvala Pána dobrotivého, Hospodina.

Muzikant Gilar myslí, když již zahráli, že by mohli bandu