Předchozí 0223 Následující
str. 221

Časové zprávy.

Večer znárodnělých písní českých, o němž byla již podána zpráva v Českém Lidu, byl opakován (místo večerů dvou látka omezena na večer jediný) od vzdělávacího sboru Sokola na Malé Straně dne 18. března 1928. Výklad opět podal prof. Dr. Čeněk Zíbrt. Zpěvy nacvičila opět Olga Zielecká s osvědčenou svědomitostí a s opravdovým porozuměním duchu lidových i znárodnělých písní. S citem a s nadšením zpívali žáci a žákyně pěvecké školy O. Zielecké: Hanna Čápova, Marie Suchá, inž. K. Zielecki, u klavíru Dr. Fr. Sixta.

Večer písní československých pořádal za hojné účasti profesor hudby na Ženském paedagogiu v Praze, Ant. Srba na Slovanském ostrově. Také Liliputám v Hašlerově Varieté zazpívali české písně.

Směs.

Desat prikázaní Šenkerských. Počas vychádzky k zemni-ciam stepánovským neunikol našej pozornosti typický nápis v štepanovskom hostinci, ktorý obsahuje pokyny pre hosťov vo forme 10 prikázaní. Nápis znie: Desat prikázaní Šenkerských. I. Nebudeš chválit-iních Šenkárov predomnu. II. Dnes zapenaze, zajtra darmo. III. Spomni, abis pri práznom poháre nesedel. IV. Cti krčmára aj krčmárku, abis dlho v krčme sedel. V. Ne-rozbíjaj poháre. VI. Pluhavých rečí sa vystríhaj. VII. V krčme nespi a nedrim. VIII. Nezačínaj v krčme pohoršeni. IX. Prizri si do vačku či ešče budeš mat za čo si rozkázat. X. Záplat čo si dlžen a chod domov.    Ján Mjartan.

Z trhů pražských: »Mladá pani, daj' mi počinek!« První tržba nesmí se vzíti do ruky, kupující musí hoditi peníze do nastavené zástěry, prodavačka je trochu poplivá, natřese je a prosí: »Pane Bože, raěiž požehnati!«

Dámy, kupujte, dávám po koruně! Nechoďte k ní, ta překu-suje i kmín, aby neprovážila.

Euku líbám. Já chodím s nelíbanou. To je přece paní! I dejte s ní pokoj! Dá si v trhu brambory oloupati, zelí nakrouhati, sama sedí ve vinárně a muž dostane k obědu ulekané maso. Znáte ji, co je zač! Taková petržel do všech, do všech polívek a na peníze žíla. Pro troník běžela by bosa po strništi dvě hodiny cesty. Nic plechého nemá a do i kornoutu by nejraději nadýchala, aby jí neubylo. ,

Lakota lakomá, za groš by hnala žábu z venkova až do Prahy. t | » ¦ Ą ¦ ,

Žebrák na trhu dobrořečí: »Co jste dali, abyste nepoznali.«

    Frant. Rezková.

Předchozí   Následující