str. 223
povážíme-li, že písař radní měl ročního platu 30 zl. a obecní servus 18 zl, a jistě svědčí, jakou důležitost a význam prikladali naši předkové tomuto prostředku, jenž měl úrodu jejich uchrániti před zhoubným krupobitím. František Navrátil.
Magistrát sušický zapovídá dudati. Dne 4. ledna 1738 držána domácí sessí strany zapovězení dud, aby se takový hluk zapověděl na kazatelnici. Tý pohoršlivé povyky a dudy mají pod skutečným arestem a pokutou se veskrze zapověděti. (Městský archiv.) Kajetán Turek.
Otázky a odpovědi.
Pismák Letochleb. Píše redaktorovi Českého Lidu spolužák, známý znalec života lidu v Podkrkonoší a v Kladsku, prof. J. Kubín: Přené jmilejší příteli! Dopisuji duchovní kulturu Čechů štrálských (emigrace) a vyskytl se mi tam tento údaj: Něm. kronikář Günther píše o jakémsi Letochlebu (Lítochlebf), an vypráví o bědách litomyšských Bratří, mezi něž přišel Liberda, sháněje je pro emigraci (1742). Snad to je nějaký písmák? Prosil bych Tě o krátké sdělení, nevíš-li něco o něm? Kdo to je? Kde to psal? Není-li to známo, ovšem si proto hlavu nestrhnu, mám jen jednu. Letos jsem byl v Tvém kraji rodném, u Zví-kova, na prázdniny. Tuzince se nám tam líbilo. Ovšem jsem taky hned zapsal pozorování dialektická, mnoho tam již úchylek není, ale slovníkově ledasco zajímavého. I některé povídky a humórky. Mám s tím pořád starost, ač již let na mále. Přijmi na Vánoce m'é nelíčené blahopřání: Štědrého Ježíška, nejlépe, kdyby nám tak vrátil léta od 1884! Nic by mu to neudalo, a my bychom měli radost. Snad bychom dovedli lépe vejskat, než tehdy. Teď už morousi doba, aby ji vzal ďas! S přátelskými pozdravy — J. Kubín.
Hudlař, špatný, nedovedný řemeslník, který nic pořádného neumí, práci jen odhudlotí, při tom zápasí jen s bídou. Hudla-řiti, dříti se na něčem. Hudlařina, nevýnosné řemeslo, zaměstnání, práce. »Při tom poli je jen hudlařina,« říkával můj otec, malý chałupnik, o namáhavé a málo výnosné práci polní, nabá-daje mne, abych jen pilně studoval. V opise artikulí cechovních z roku 1671, jejž zaslali Pacovští na pilné požádání vlacho-březskému rajcechu, či cechu sdružených řemesel, čteme tento článek: »Žádný, kdo do cechu za mistra přijat nebyl, nemá v řemesle trpěn býti, nýbrž jako humplíř se vším nádobím i s tím dílem do vězení vzat býti.« Ze slova štuchar vytvořena i příjmení známá Stochr a Štochl. Josef Brož (Plzeň).
Zemětřesení. Pracuji o otázce zemětřesení v oblasti, zabírající Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a přilehlé části Německa
|
