Toť jsou postavy, kterým náš lid uvyknul a s nimiž ve svém hospodářství a domácnosti i počítal.....

0 duševní zábavu, starali se občas komedianti: (loutkáři), kteří zrobi vše si z několika prken sedadla před svým stánkem, pod širým nebem rozloženým, předvedli a sehráli s dřevěnými figurkami nějaké představení při hudbě rozvrzaného kolovrátku. Pro děti nejzajímavější a nejlákavější při tom bylo slavnostní veřejné ohlášení her při příjezdu do vsi. Celá rodina, vyšňořena ve fantastických krojích, vyšla v průvodu odpoledne za rachocení bubnů po případě i hlaholu trubky na náves, přivolala k sobě veškerou omladinu, jíž za všeobecného napjetí oznamovala pořad her, zvala přítomné i nepřítomné na večerní představení.

Rodina Daniele Slobody, bývalého evangel. faráře na Rusavě pod Hostýnem, zapůjčila Hanácko-valašskému krajinskému museu v Holešově k veřejnému vyložení mimo fotografie, literární práce Slobodovy a j., též část korrespondence Slobodo vy, jmenovitě: list pěvce „Slávy Dcery" Jana Kollára dne 11. března 1835 z Pešti, list profesora bolibsloví a sběratele národních písní moravských Františka Sušila dne 2. dubna 1840 z Brna, jakož i list vynikajícího slovenského vlastence a spisovatele Josefa Miloslava Hurbana, švakra Slobodova, psaný z Vídně 11. října 1849.

Pro čtenáře č. Lidu a pro národopisce vůbec nemalé zajímavosti jest list Sušilův.

Daniel Sloboda, narodil se 20. prosince 1809 v Uherské Skalici, studoval v Prešpurce, kdež byl členem Slov. společnosti, založené při lyceu za příčinou vzdělání řeči československé. R. 1833 ustanoven kaplanem ev.'faráře v Myjavě na Slovensku. R. 1837 stal se farářem na Rusavě pod Hostýnem na Moravě, kdež mezi valašským lidem působil až do své smrti 10. listopadu 1888, tedy plných 51 let. Pohřben jest na evang. hřbitově na Rusavě.

Sloboda se zvláštní láskou přilnul k vědám přírodním a nákladem „Matice České" r. 1852 vydal své Rostlinství, čili návod k snadnému určení a pojmenování rostlin v Cechách, Moravě a jiných zemích rakouského mocnářství domácích. (Spisů musejních číslo 42.) Sloboda přispíval do „Zory", do „Hronky", do „Zpěva-nek" Kollárových i Sušilových, do časopisů politických a j. V letech 1862 a 1863 vydával „Besídku čtenářskou".

Na Rusavě, národopisně zajímavé obci, všímal sobě Sloboda bedlivě valašského národopisu, kteréžto snahy přivedly jej v přá-