kalužiny, a již by ji byl utopil. Ale ona vykřikla „Ježíš a Maria!" a on hned zmizel. Když pak se ohlédla, byl ve studni a smál se jí.

Jednou šly ženské na řeku máchat prádlo. Když tam přišly, uviděly hastrmana sedícího na kameni. Ukazoval jim „pantličky" a volaína ně: „Podívej se, jak jsou pěkné!" Když to ženské uviděly, daly se na útěk. Vodník vlezl zase do vody.

U vesnice Chlívského páslo děvče husy. Uvidělo malého chlapečka. Bylo mu ho líto, vzalo ho na záda a neslo do vsi. Čím dále ho neslo, tím byl těžší. Chtělo ho shodit ze zad, ale on se nedal. Teprve když přišlo ke vsi, skočil vodník s jeho zad a řekl: „Čert ti dal nos!"

Válka z Borače chodil pracovat do cukrovaru v Předklášteří u Tišnova. Jednou viděl ve Stepánovicích u mostu bílou pěnu na vodě, jak se otáčí. Ze žertu řekl: „Zaděláváš, taky mně dáš?" a šel dál. Když se vracel zpátky, stál u toho mostu pes, jemuž se oči jiskřily, držel v zubech koláč a podával ho Válkovi. Jak ten to uviděl, utíkal pryč.

Jednou jel sedlák s obilím do mlýna. Když přijel k řece, uviděl v trávě vejce tak veliké jako husí. Sedlák je zabalil do šátku a dal do kapsy. Ve mlýně složil obilí a jel domů. Když přijel k tomu místu, kde vejce sebral, prokousal mu vodník dírku v šátku, vyskočil z nenadání z kapsy a ukazoval sedlákovi vejce. Jak to sedlák uviděl, švihl do koní a ujížděl domů.

Bartošovský z Podolí šel chytat do Svarcavy pod bučinu raky. Tam uviděl utopeného a na něm veliké množství raků. Sebral je tedy do pytle, zavázal a šel domů. U prvního stavení zaslechl volání: „Ruhle!" — A z pytle se ozvala odpověď: ,,V pytli jsem!" A to se opakovalo třikrát. Bartošovský shodil pytel s ramena a utekl domů. Ráno šel na to místo, nalezl tam pytel zavázaný, ale raci byli z něho pryč. Nemyslil jinak, nežli že měl v pytli vodníka.

Sedlák jeden pásl koně. Ke koním jeho přidružil se na pastvě pěkný bílý kůň, a když hospodář vedl koně z pastvy, utekl ten bílý kůň zase. Druhého dne vzal sedlák ssebou konopný provaz, na který chtěl toho bílého koně chytit. Jak ten bílý kůň na pastviště přišel, hodil mu hospodář provaz na krk a zavedl ho do konírny. Potom když dával čeledín koňům žrát, proměnil se ten bílý kůň v. malého chlapce a prosil čeledína, aby ho pustil. Ten však řekl, že se půjde zeptat hospodáře. Když odešel, přetrhl se předraný provaz, a chlapec proměniv se zase v koně, utíkal k řece, kde se proměnil ye vodníka a zmizel ve vodě.

Vondráčkovům v Podolí ztratila se husa. Hledali ji dlouho, až přišli do luk a tam uviděli na Brázdově louce pásti se vraného koně. Jak se o tom hospodář Jakub Brázda dověděl, šel se podívat, jakou