křídla jeho polámána vichrem. Jakýsi Vydra, zaměstnaný zde jako stárek, rekonstruoval poté mlýn na parní pohon, zřídiv při něm čtyřhranný zděný komín a 12 m hlubokou studnu. R. 1898 mlýn vyhořel a od té doby provoz jeho nadobro zastaven, část vnitřního mlecího zařízení je dosud zachována, budova sama však slouží pouze za sýpky a hospodářské skladiště.

Roku 1891 uveřejnil jsem ve všech denních časopisech če-, ských prosbu za zasílání příspěvků, záznamů, popisů, sbírek lidového podání československého. Nahrnula se mi hromada zajímavých zápisů. Mezi nimi místo nejpřednější zaujímají zásilky rodáka ratajského u Bechyně, ředitele škol J. K. Hraše. Mnoho jsem již z těchto zásilek v Českém Lidu uveřejnil. Probíraje staré zásoby pro toto číslo Českého Lidu, shledávám, že mnoho a mnoho ještě zbývá v zásilkách přítele mého a krajana, co čeká na otisk, vždy aspoň jako pozoruhodný variant látky, třeba známé. Podávám první ukázku, kterou sestavuji z rozházených útržků, ovšem doplňuje tyto zlomky svými záznamy (v závorkách udávám místo zápisu) a podstatnými dodatky, ježto jsme byli s Hrašem krajany z okolí Milevska a oba jsme v rodném kraji lidové podání sbírali. K podání jihočeskému přiloženy některé paberky z Náchodská, kde Hraše jako ředitel škol působil.

Pořekadla, přísloví, úsloví a pověry. Co nemáš, neslibuj. Oheň se rozmáhá, pověst roznáší. Kde roste stoklasa, uživí se sedlák i chasa, kde; roste metlice, neuživí se sedlák ani slepice. Zab se a utec! Dělá mu to cvrčky. Když dva zajíce honíš, žádného nechytíš. Chodí jako pánek. Je, jakoby ho vyblýskal. Není přítelíčka nad tatíčka. Do cizího písma nezírej, do cizí kapsy nesáhej. Je tak vzácným, jako myší trusy v krupách. Drž dobře groš, aby ti zlatý neutekl. Smrť mu nosí na hnízdo. Naděje bývá oprátkou, na které se mnoho lidí oběsí. Zlému psu. hoď raději kůrky dvě. Prázná hlava není lehčí učené. Ničemu se neučiť, je větší hanbou, než nic neumět'. Někdo vzal nohy na ramena a hlavu podpaždí. Ty tomu rozumíš, jako kocour bibli. Lidé hledí na groš a ná kabát, ale duše si nevšímají, byť byla ze zlata. Smutná duše vysušuje kosti. Příklad, velký řečník. Čas je šeredná maškara, kdo v ní věří, může ošklivě naběhnouti. Na svatého Martina kouřívá se z komína. Na svatého Vavřince vařené buchty do hrnce. Dám ti hlavu mezi óči. Mlsný, jen když oblizne; hladový když se nají. Nese chleba na zádech a nepřeje se najísti. Záducha, zlá předtucha. Dětičky, kousejte pecičky, je draho. Hátla, mátla! (nic po tom). Darmodej umřel, kupsobě nastal.