byl sám veliký kuřák. Pius IX. nabídl vynikajícímu státníkovi doutník: »Děkuji, svatý otče,« odpověděl diplomat, »ale nehol-duji hříchu kouření.« »To není hříchem,« pravil papež s úsměvem, »kdyby to byl hřích, jistě byste jej měl!«

Vynikající kuřáci. O proslaveném tragédovi Edvinu Boothovi sděloval anglický list, že již po celou řadu let vykouří za den třeba 25 doutníků. Dokoaiíce i mezi hrou, na jevišti divadla neodřekl si Booth požitku vonného doutníku, neboť kdykoli se vzdálil z jeviště a vstoupil za kulisy, očekával jej už komorník jeho s rozžatým a oříznutým doutníkem, slavný herec pak bafal spokojeně "až zase k okamžiku, kdy bylo jeho přítomnosti na scéně zase třeba. Ale »rekord« tento předstižen byl ještě výkony krajana Boothova, který-od rána až do večera vykouřil 40 doutníků. Známý literát londýnský vykouřil za den 60—70 cigaret a činí tak již prý od let chlapeckých, takže, jak sám vypočítal, vykouřil již neméně než 250.000 cigaret. Před nedávném vsadil se jistý kalifornský horník, že vykouří během šedesáti minut šest doutníků, šest cigaret a šest dýmek silného tabáku. Dokázal to sice, ale na krátce po té stihlo ho ochrnutí srdce, následkem něhož za nedlouho zemřel.

Závody kuřáků. Mezi oblíbené zábavy belgické společnosti náležejí závody kuřáků, které se obyčejně každým rokem v různých městech, někdy i vícekráte do roka konají. Při závodech těchto nejde o to, kdo v nejkratší době nejvíce cigaret nebo dýmek vykouří, ale vítězství naopak připadá tomu, kdo určité množství tabáku při kouření v nejdelší lhůtě spotřebuje. Malé město Löwen čítá .neméně než 31 kuřáckých klubů; dosud konány závody kuřácké jen mezi členstvem jednotlivých klubů,, nyní však zápasí o palmu kluby mezi sebou a dobývají si »ku-řáekých vavřínů« také v sousedních městech. U příležitosti velikého závodu kuřáckého, který se konal obyčejně v době velikonočních svátků v Bruselu, přihlášeno bylo na seznamu závodníků šest měst belgických, representovaných všemi svými kluby. Závodí se zpravidla jen o čest kuřácké přednosti, neboť ceny samy záležejí v předmětech neveliké hodnoty peněžité. Kuřáci sedí kolem stolů ve zvláštní vyhrazené části místnosti, kdežto diváctvo odděleno je od nich napjatým provazem. Vstupné k závo.dům činí jen dva souš. Na plakátech čísti možno žádost k obecenstvu, aby kuřáky v době závodů nijak nevyrušovalo. Každý účastník dostane po nové dýmce z bílého tvrdého jílu. Porota pak přinese malý zapečetěný balíček obsahující přesně čtyři gramy tabáku. Dýmky se na to s ostražitou pečlivostí nacpávají a když je i tato práce dohotovena, prohlásí předseda závodů povýšeným hlasem: »Pánové, máte nyní dvě minuty času k zapálení svých dýmek.« Ale vyzvání toto míjí