půl prstu. Osoby, kteří ten klas v svých rukou měli a naň hleděli, teď nedávných dnnov v Praze byli, pravíce a jistíce, že jest to v skutku tak.

Mnozí o tom divu božím divně smejšlejí, pravíce: že někde na moři musily se velikým povětřím nějací velicí šifové ztřís-kati a lidé, kteří v nich byli, stopiti, potom, obilí, které v těch šifích bylo, to že se všecko do oblakov a povětří vzhůru vzneslo a tu v té krajině aneb při těch městech, to a ne jiné, pršeti muselo. Jiní pak tomu odpor činí takový, pravě: kdyby to tak mělo býti: povětří, že jest silná, věc, muselo by také někdy s sebou, když se časem šifové ztroskotají a polámí a to co v nich jest, jako damašky, aksamity, hedbabí etc a jiné věci, jako koření: šafrán, pepř a všelijakého koření, to všecko s sebou do oblakuov a povětří bráti a potom někde místy po krajinách to zase roztrušovati.

Ti pak, kteří na moři bývali a jakého způsobu moře užívá zkusili, praví o tom takto: Co se koli na moři ztroskotá, poláme a lidé že se stopí, to všecko na břehu mořském, že nacházejí. A co jest těžkého, jako železo, olovo, měď, etc., to všecko v moři zůstává. A tak divný hádky mezi sebou mívají, zvláště ti, kteří nikda na moři nebývali, práva jeho nezkusili, více o tom rozprávějí a věděti chtějí, nežli ti, kteří toho zkusili a povědomí jsou. Protož každý věrný křesťan nebuď podobný těm lidem všetečným a nemoudrým, kteříž více smejšleti chtějí, nežli sluší, že by se to příhodou mořskou státi a díti mělo, než při-vlastňuoj to jeho božské velebnosti, jenž jest předivný v skutcích svých a nestihly jsou cesty jeho.

Pán Bůh všemohúci račiž z nás každého napraviti a v srdce to vnuknutí dáti, abychom, vědouce o takovém divu božím a lásce jeho nevypravitedlné, činili předkem svaté pokání, aby, kdyby na nás co připadlo takového, buďto válka, mor anebo hlad, mohli od Pána Boha všemohůcího uslyšáni býti a zač jeho svaté milosti prositi budeme, to obdržeti. Amen.

Má-li kdo bradavice, pozbude jich tímto způsobem: Když slyší někomu, zvonit hranu, nevěda komu, běží pod širé nebe a dělaje tři kříže na jedné z bradavic, ať říká: »Zvoní hranu, nevím komu, bradavice jděte domů.«

Ale bradavic možno sprostit se ještě jinak. Když měsíce