a prasat. Všude konaly se veliké přípravy. Co padlo jen husí a kachen za oběť, kolik napečeno koláčů! Navařilo a napeklo se všeho v hojnosti. A jísti se muselo mnoho, skoro po celý den. Dopoledne odbylo se vítání hostí, pak se jedlo až do večera a večer pak k muzice. To si neodepřel nikdo a ze starých jen ten, který už nemohl tančiti; do hospody šlo se ale přece, třeba jen kibicovat.

V noci bylo na vsi tak živo jako ve dne. K ránu vraceli se tanečníci domů, doprovázeni jsouce hudbou. Druhý den »o pěknou hodinu« počalo se tančiti hned po obědě a dodrželi všichni zase až do rána. Hospodáři rádi si v ten den zakarbanili. Stalo se jednou, že naši vyhráli i na sousední obci jejich pouť. Když již totiž sousední rychtář byl všecko prohrál, vsadil do banku i pouť a šťastně i tu prohrál. Slavila tedy obec naše od té doby dvě pouti.

Také na okolní pouti těšila se místní děvčata nemálo. Byla to jmenovitě pouť svatojirská u kostelíka na hradišti Libušín-ském, a pouť svatoštěpánská.

To byl veškeren obyčejný požitek, jaký dříve na vesnici měli. O knihu se staří naši předkové v této době, až na vzácné výjimky, mnoho nestarali; vyjma modlitebních knih, evangelia, kalendáře, jinou knihu zřídka kdy koupili. Jedině noviny »Pražský deník« byl dvěma, třemi odebírány. O veřejné věci se nestarali, žijíce život v tom ohledu bezstarostný. Proto korespondence žádné nevedli a péro zřídka kdy vzali do ruky. Jen když bylo nutno nějakou listinu podepsati, sháněli psací náčiní, jež bylo u mnoha ve zbědovaném stavu. Veliké křivdy by se ale dopustil, kdo by byl chtěl o vnitřní ceně našich lidí souditi podle zevnějšku neb podle jejich příbytků a vystupování, aě-li jich ze skutečnosti vlastní nepoznal. Ctností bylo v chudých příbytcích více než v bohatých a náš lid mravně a duševně byl dokonalejší než obyvatelé městští neb krajů žírných.

V tomto ničím nerušeném klidu byla by obec žila dále, kdyby nebylo se stalo něco, co otřáslo celým krajem. Nalezeno bylo uhlí. Tímto nálezem změnila se nápadně celá tvářnost všech obcí. Vševládný průmysl zabral celou krajinu zcela a rozprostřely se tu uhelné šachty. Také zevnějšek naší vesnice, která spadá do téhož obvodu, značně změnil se během doby. Zakládáním kamenouhelných dolů v bezprostřední blízkosti vesnic přilákány byly řady lidí nových, kteří se sem ze všech končin země houfně stěhovali. Živel hornický převládá nyní v původním obyvatelstvu a v politickém životě a snažení převládají snahy třídy dělné a průmyfilnické. Dělnické domky takřka vyrůstaly ze země jako houby po dešti, tvoříce takřka nové vesnice, jež dnes svou rozlehlostí předstihly leckterý městys.