pejpať: kouřiti; pekarek: pekáček; peskuje obili: na př. zajíc ničí obilí; i matka řekne někdy děcku: »Nepeskuj chleba«; pinta: vázanka, kravata; podšamtaný boty: sešmajdané boty, srv. šábora; podymí: jest mlhavo; pohrabiny: zbytky obilí, shrabané na poli; poleu: povol, přestaň; pomys: pomysli; po-půčte: půjčte; potíranda, vytíranda, stíranda, canfrnyšt, ku-liander: potřeby mazácké k vymazování vápenýcli lišt u dřevěných (roubených) stavení; prodějovka: černá mouka; přád nebo přádek: kolovrat; přijďte pobejt: přijďte na návštěvu; příďte na pobyt: Navštivte nás!, nebo také »přiďte bobejť«, odpověď: xnemohu, mám co dělať«; »tak přiďte s kůželem«, t. j. přijďte s nějakou prací na návštěvu; přilezlík: člověk nepříslušný do Vysokého; příslotek: přezdívka; pukavčit: vzdorovat, srv. pukavec; pukavec: divný člověk, snadno výbušný a hned zase dobrý; pumroviee: zimní chlupatá čepice nebo také »ma-děra«; punkavěí: silenka nadmutá, známá bylina, léčí nemoci močové, děti si hrají, květ »vyboiichne«.

Raky: cvočky na botách, aby v zimě neklouzaly; rejka: páčidlo, trámec na páčení pařezů při dobývání; robě: děcko, někdy i »zatracený robiště«, t. j. nezvedené děcko; ruchadlo: pluh na orátku, od toho také »ruchá pole«, nebo »ruchá ouhor«; rym-bulice, kalamajka: polévka s mrkví, brambory a turínem, také někdy s kozím masem vařená; rynčák: obyvatel Vysokého nad Jizerou z rynku až po kostel, srv. zákostelák.

Řampnouť: udeřiti; řiště: strniště po žitě.

Salup viz kukle; svarby: svatba; sejkory: placky ze syrových brambor (»Sejkory« nazývá se zábava taneční, při níž maminky a dcerušky hostí tanečníky »sejkorami«. Příchozí dva Pražáci, pozvaní od p. hostinského Jos. Mařatky »na sejkory«, rozuměli napřed, že jsou zváni »na kvíěaly«. »Ne na kvíčaly, na sejkory,« namítal pan Mařatka. »No, to je teprva nerozum a surovost, pojídati sýkorky, ptáčky tak drobounké, po chvilkovou pochoutku. To je barbarství!* Vysvětlila jsem za všeobecného smíchu: »Vždyť to jsou placky ze syrových brambor«; shonitý: sklonitý, šikmý; schůci: chci (srv. schůce se mi, chce se mi); smíti se: smáti se; soušek: truhla pro obilí u pekařil a v domácnostech; sporej, srv. záděrěivý, houževnatý; stíranda viz potíranda; strouhanec, srv. vrncocháě: bába bramborová; suchý jako palubeň: hubený jako kost; svíznem se: svezeme se; »sýkorový (sejkorový) večer«, viz »sejkory«.

Šábora:- rozšmachtanej střevíc, srv. podšamtaný; šámati, jak to šámeš, jak to chodíš, šámy: rozšlapané boty; šejdovec (na Boleslavsku: šedivec na přástkách): zábava taneční při harfě nebo kolovrátku, viz Zíbrt, Toč se a vrč kolovrátku (Veselé chvíle v životě lidu českého č. 1); špiglík: zrcadlo, z ně-