Předchozí 0035 Následující
str. 32
dech huk, napřed zmateně předničku, ale zapomněl naznačiti, zda-li dudák má svoje dudy nafukovati, nebo vháněti do pukla nezbytný »duch« ... Za takovéhle dudy by se dudák poděkoval a poslal by umělce, aby se podíval, ne-li jinam, aspoň na Alšovu obálku Českého Lidu, aby viděl dudy, na které se dudalo a dudati mohlo...    Č. Zíbrt.

Otázky a odpovědí.

Starodávné cechovní obyčeje.

Starší a přísažní cech- a společní mistři poctivého cechu truhlářského a sklenářského v Třeboni, Hluboké, Soběslavi a Veselí vydali léta 1721 pro své tovaryše obšírné naučení, jak by se v řemesle spravovati měli; mimo jiné čte se tam artykul tohoto znění: »Při hoblování neb tovaryše dělání mají se kněz, kmotři a zvoník dobře chovati a žádného nepřátelstva k lásce jeden druhému činiti, co by řemesnickérnu obyčeji naproti bylo. Při dělání znamení má starší tovaryš dobrý pozor mít na každého, aby všechno v dobrým pořádku a bez vády řízeno bylo. Jestli by se ale na jeden neb druhý způsob příkoř stáli měla, ten má bejt na jeden týhodní plat pokutován.*

Podobně měli v Třeboni tovaryši řezničtí v 18. věku svůj samosprávný pořádek, do něhož přijímali nové členy při výročních schůzích zvláštním obřadem zvaným křest. Čteme v registrech počtů tovaryšských na přy. Dne 1. Julii 1766 držán pořádek tovaryšský u pana otce Josefa Peška v přítomnosti pana pajsicera (Beisitzer, přísedící) Martina Vlasa... Franc Adalbert tovaryš přijat do pořádku a pokřtěn jménem Karafiát, dal do matky pokladnice dle obyčeje 24 kr.« Nejčastěji volen za »tovaryšské jméno« název květiny, ku př.: Červená růže, Bílá růže, Bledá růže, Pivoňka, Rozmarina, Fiala, Levandule, Rozmarina, Marjanka, Zhusta vyskytují se jména Skoědopole, Nechoďdomu, Smelhuba, Stojespal, Rádpil, Vysuškorbel, Češ-pivo a pod. Zná někdo z laskavých čtenářů odjinud bližší popis těchto řemeslnických zvyklostí?    V. Hadač.

Bruncle? Ve zdejší obci jest místo, na kterém jest postavena řada dělnických domků, označeno v katastrální mapě »na brunclích«. Jaké by bylo nejsprávnější pojmenování, jaký význam slovo »bruncle« mělo, zda isnad pochází toto slovo od slova »Brunclík 1. holub (purclík — Tiimmler), 2. babka, chroust a tu by bylo nejpřípadnější pojmenování se zřetelem, že zmíněná čtvrt městská leží u lesa, »Na Chroustově*.

    Dr. J. Hruška (Kladno).

Předchozí   Následující