tííček lúpolůák), chrastěl (chřástal, křástal), crh (crcli, dame-rula, pták křičí, aby druzí seděli), raroh, sahán (frondius, biblického původu), sokol, ohňáěek (ienix), ludačka (fraudiola, zaniklo), sěmenule (fursanus), bažant, kos, jiřicě, ščmel (čmelák), větrožil (gamalion, nikoli pták, chameleón), vlasec (galander), kokot (kohout), kapún (kapoun), slepice, sojka, řeřáb, noh, krkán (geria), cvrčala i(garruncula), dřěvoluščka (herbatica, de ligno nascitur), ščat (yberus), vlaštovice, ostřieš (ostříž), ohňa (carista), káně, sluka, blatník (lutina), zákorník (larificus, červ za korou), ěečetka, kulih (kulich), luňák, droizn (drozd), kře-chač (mergus, v bibli: křekař), kavka, lyska (merges), vlha (me-rops), čierka (menulą, rusky: ěirka), plch (marturia), múcha, krahujec, dlask, sýc (sýček), sova, lelek, řeřátek (noctiluca, dnes: svatojanská muška), tetřev, droptva (drop), bukomor (bukač), kozlík (ortogrameta), hvizd (ortagon), čejka, kúře, še-diper (pelikán), páv, vrabec, sýkora, kuroptva, slavík, papúch (philunda), strakopúd, straka, kur, kuři (pullus), špaček, střie-žík (střízlík), rybák (ledňáček), motýl, křěpelicě, poštolka, črmák, špice (raptula), štrus (pštros), datel, hýl (hejl), kalus, Jiříček, škvořec (stiurnus), konipas, hrdliče, peňkava (pěnkava), jikavec, ěiepě (turdela), káěě (tintarus), jiskrnáč (tigrides, pták cítí na velkou délku mrtvoly a boje), dedek (dudek), kóba (cor-vus), morna (visidula), sup, žluva, sršeň, netopýr. — Díl další: Enigmaticus (enigma, hádanka) ^obsahuje výklad některých hádanek a záhad. V úvodě Klaret vykládá o hádankovém, zápase učeného mistra s krásnou dívkou, v němž mistr podlehl. Ąiby se to jiným nestalo, předkládá tu autor sbírku hádanek lidových i umělých, s rozluštěními, a pak výklad o některých záhadách přírodních (o nebi, o hvězdách, o hromu, krupobití, dešti, o větru, o pramenech, o horách, o zvířatech atd.). Cena tohoto díla jest, velmi veliká, ve Sborníku Machalově Flajš-hans dokázal, že je to největší sbírka hádanek v literatuře středověké vůbec, a dále, že je to i nejstarší, nejlepší a největší sbírka této látky lidové u nás. Pro studium českých a slovanských hádanek je to pramen prvního řádu, nic se mu ani v té době ani dlouho později nemůže rovnat.i. Srv. ukázky hádanek, jež Flajšhans uveřejnil v Českém Lidu 1. c. —Astronomiarius vykládá o astronomii a pak podle tehdejšího hlediska (soustava tetrasomiální, o čtyřech živlech) vyloženo, jak jednotlivé planety a nebeské zjevy (zatmění) působí na osudy lidské. Na pohádku o 12 měsíčkách upozornil Flajšhans v Listech filolog. 1923 a pohádku uveřejnil v Českém Lidu. Pozornosti zasluhují hojné pranostiky, jež v nuceném rouše latinských veršů prozrazují lidový původ pranostík těchto, podnes kolujících v podání lidu československého, rovněž jako lidový původ, lidového