Rvačky a pračky na Podbrdsku.

Milo je poseděti mezi liclein při zábavách, muzikách, o pouti, o posvícení, o májích a pod. Jakmile vznikne nedorozumění, hádka a pračka, může se přihoditi, že nevinný dostane za provinilce. Naši lidé bývají urážliví. Často neodpoví jeden druhému na ' otázku a ten již si odsedne uraženě dále, začne mluvit o všelijakých dávných mrzutostech, nastane vzájemné popichování, hádka a už je jen malý krok ke pranici. Odmít-ne-li druh druhovi připíti, je zle. Předzvěsti srážky okolí napjatě pozoruje a leckdo si »do toho ještě omočí.« Sváry z příčin takovéto povahy však jsou jen mezi staršími.

Mladý mužský svět zase vzplane, zatancuje-lí kdo s jeho milou. To je ta nejobyčejnější příčina rvačky. Do toho se zamíchají také jiní, protože vidí v některém zastánci nebo pomocníku svého nepřítele, třeba jen zdánlivého.

Hůře bývá u chlapce přespolního. Zle je, dá-li si zahrát hoch »sólo« a. »vyvede« nebo »provede« děvce, jehož chlapec sám si to nedovolí. Muzikanti dostali_ několik tupláků piva

a zavolá

z nich někdo: »Pan poklasnej má kousek sóla!« A^šichni se rozestoupí, dychtivě hledí, pro koho »sólista« půjde. Je-li to dobře zapsaný hoch, děvčata s chlapci udělají kruh, ve kterém pár tančí. Hoch za více piva déle tancuje. Dal-li málo, zakřikne muzikant s kruehtičky: Pro všecky! Jde-li o cizího tanečníka nebo chlapce, na kterého' se nevrazí, pokřikují mnozí na něho, vtipkují a sami volají: Pro všecky!