tancovat, promluv na nás.« On předce nepromluvil, to bylo jen mámení. Dvanáct hodin tluče, čertí museli jít pryč.

Káno přijdou všecky tři panny poděkovat. Ukrutně děkovaly, tak mu povídaly, aby si vybral, jaký chce šaty. On si vybral myslivecky. Tak mu dali maso a chleba a kořalku a píšťalku. Aby šel od toho zámku 20 kroků dál, aby zapískal, že k němu přiběhne pes, aby řekl: »Čerstvej jako vítr.« Zas aby šel od toho psa 20 kroků dál, zas k němu přijde pes, aby řekl: »Všecko trhej«. Zas aby šel od toho psa 20 kroků dál, že zas k němu přijde pes, aby řekl: »Nedopouštěj nic.« Aby dřív nešel pod střechu, pokud ten »čerstvej jako vítr« pod střechu nikam nepude.

Tak šli 8 dní 8 noci, teprva ten »čerstvej jako vítr« si sedl, tak on hned krájí maso, jedí, nic jim to neubejvá. Tak šli zas pořád, přišli k jednomu velikému zámku, tam byly takový veliký schody, on si myslel, tady vostávají veliký lidi. Šel do zámku, ona tam sedí obrova a obr čert a takový krásný dítě. Ten obr povídá: »Pojď se podívat do našich pokojů, co máme bohatství.« Jde skrz 8 pokoju krásných až do toho 9. přijde, tam bylo jen ze slamou nastláno. On ho strčil tak spát do sklepa, tam byly umrlčí těla, špalek a sekyra. Ten obr přijde do sklepa povídá: »Žádný vocut zdráv nevyšel, ty také ne, jsi-li křesťan, pomodli se otčenáš«. On se modlí' a vzpoměl si na píšťalku, tak hned zapískal. Psi k němu přišli. Obr mu povídá: »Tu tě mám, ty si mě chtěl zabit, nicky já tě zabijú!« On ho prosil, aby mu nechal živobytí, že mu dá masti, kterou má na 7 zamkli zavřenou, že mu jí dá, on se chtěl přesvědčit, kápl před něj, on se nemohl z místa hnout. On ho prosil, aby ho pustil. On ho pustil, když dostal tu zázračnou mast a šel pryč.

Jistý císař zabloudil v pustým lese, tak že nemohl odtamtud trefit. Přišel k němu nějaký mládenec hned mu povídá, jestli mu dá, o čem doma neví. On si rozmejšlel, o všem doma věděl, tam mu přislíbil, že jo. Musel se podepsat svou vlastní krví. Ten mládenec ho dovedl až do místa. Za 9 let, že si přijde. Ten král byl tuze smutný a manželka mu přinesla krásné dítě na rukou. On jí ale nic neřekl. Když měl přijít ten čas, tak dal ten král sloužit mši svatou, dal povlíct město černým suknem.

I nachomítl se tu ten náš myslivec a ptá se: »Proč je tady takový smutek?« Oni mu to všecko vyprávěli. On povídal, aby se nic nestarali, že on se o to postará. Přišel ten obr čert pro tu dceru. Ten myslivec povídá: »Příteli, pojďte, ještě si něco povíme, já vím, že už ste ušlý, sedněte si.« On káp zázračné masti a čert se nemohl ani hnout. »Ty chceš dceru krále, jestli si jí nevemeš, tak tě pustím.« Čert: »Prosím tě, pust mě, já jí nechám a tu máš tu cedulku spátky.« Ten ulít, ani se dcery