Josef Pátá, Jak naši besedovávali. Z dějin společenského života v Litomyšli na sklonku XIX. století. (Příloha »Od Trstenické stezky«), Litomyšl, 1927, 8°, str. 14. O litomyšlských »Majáles« a o humoristické litomyšlské společnosti »Kosí hnízdo«.

Ročenka městské spořitelny v Milevsku na r. 1928 s účetní uzávěrkou za rok 1927. V Praze (1928), 8", 32. Vzorná ročenka, jaké by mpla vydávati každá spořitelna česká, s obsahem přiléhavým k zájmům čtenářstva obvodového. Jako krajana milevského dojímají mne vzpomínky rodáka jickovického, Frant-S. Paulen era: Milevským krajem I. Jak u nas bývalo.

Mnoho dalo by se psáti i o našich milevských písních, o pověrách a, přástvách, -o svatbách, krtinách a pohřbech, což vše mělo svůj zvláštní ráz, a o zašlých starých časech, kdy nikdo nebyl žádným pánem ani paní, ale samým strýčkem, a tetou, pantátou a panímámou, kdy všichni říkali jsme si po statcích a rodech, takže často ani svých vlastních jmen jsme neznali. To vše bylo již dávno — už tenkrát, když si náš dědoušek babičku bral. To, co jsem zde vypravoval, jak u nás v milevském kraji bývávalo, byl jen z toho všeho malý zlomek a běžná ukázka. Vše krásné zašlo a již nebude. Krása ustoupila střízlivosti, pohádka vypočítavosti, přátelství sobec-kosti. A vše, i společnost a rodiny, i sousedé a přátelé, třeba denně na sebe odkázání a vzájemně se mající doplňovati, zachváceni jsou dnes nejhorším morem lidstva — politikou. Prolezla již i naše, jindy tak tiché milevské kraje, ničí v nich jako všude jinde přátelství, rodinný styk a vzájemnoii pospolitost těch, kteří nikdy ničím si neublížili. Máte-li nejen náš rodný kraj, ale i sami sebe aspoň trochu rádi, odkážte všude a ve všem politiku tam, kam patří, do sněmovny a ne do našich statkii, chalup, společností a domácností. Raději dobrou českou knihu dejte lidu našemu do rukou, staré přátelství do mysli, nezištnou lásku do srdcí a jsem jist, že slunce šťastné spokojenosti usměje se zase v našich obcích, v našich polích a lesích, do nichž příště vás zavedli.

Jan Vavřík: Ze staré školy plzeňské. V Plzni, nakladatelství Českého Deníku, 12°, 70, (2). Z obsahu: Školní kronika. Profesor dr. Josef Vojtěch Sedláček. Otevření české školy. Slavné uvítání místního školního dohlížitele. Nový pan učitel. Svátek místního školního dohlížitele Aloise Mattasa. Pozůstalosti po učiteli Fr. Lisem. Antonín Říha, žák IV. třídy české školy, zachránce života. Co ředitel Jan Ryehtářík nenapsal do školní kroniky. Přátelský večírek na rozloučenou. Arciděkan