se jimi naše mládež jako poučnou zábavou domácí, bez přítěže cizích a zhoubných -ismů;!

Publikace ze seminářů Právnické fakulty Masarykovy university v Brně, svazek 1. Seminář středoevropských dějin právních prof. dra Čady: Poměr Moravy k říši Rímsko-německé. Napsal JUC. Eud. Wierer. Zvláštní otisk z »Časopis^ pro právní a státní vědii«, roč. XI. (1928) číslo I—II, III—IV. V Brně, 1928, 8", str. 39 (1). Z obsahu: Prameny. Literatura.

I. Názory badatelů o poměru Moravy k říši římsko-německé.

II. Poměr M,ora\7y k říši římsko-německé. 1. Až do domnělého prohlášení Moravy markrabstvím říše římsko-německé. 2. Od r. 1182 až do nastoupení Karla IV. r. 1346. 3. Od nastoupení Karla IV. do Bílé hory. 4. Od převratu bělohorského až do zrušení říše římsko-německé. Závěr. Studie obsahuje vedle obsahu, stanoveného názvem, pozoruhodné výtěžky pro1 studium kulturně historické. Zasluhuje pochvaly snaživý autor i prof. Čada, který podává tím zároveň důkaz, jak pokračuje ve srně-ru, zahájeném v Praze od učitele svého, prof. Kaprasa.

Vlastivědný sborník pro mládež župy olomoucké, ročník 6., číslo 1., Olomouc 1927. Příloha: Oldř. Kajdoš, Ondráš a Juráš. Na větráku v Bílanech u Kroměříže jsou vymalováni dva valašští zbojníci, Ondráš a Juráš. Vlastním sídlem Ondráše a Ju-ráše byla prý Lysá hora (1326 m vysoká) na Těšínsku; proto též Ondrášovi říkali »pán Lysé hory«. Dr. František Sláma napsal o něm román »Pán Lysé Hory«. Šťastnou rukou vykreslil tam rušné události na začátku 18. věku a lidového hrdinu, žijícího v pověstech a písních, zalitého září bohatýrské velikosti, obětavého ochránce utlačované chudiny v době roboty a odpůrce pánů, Ondráše z Janovic. Tento syn janovického fojta (rychtáře), prý kdysi student, pak zámecký písař a posléze zbojník v neproniknutelných skrýších na Lysé hoře, žije stále v lidových vzpomínkách. I veliký slezský bard Petr Bezruč věnoval mu krásnou báseň »Ondráš«, kterou níže uvádíme. Též v okolí Kroměříže se na několika místech vypravuje, že se tam oba zbojníci zdržovali (na »Budaěině« u Kvasic, v Bílanském lese), ba i do Kroměříže prý chodívali na slavnosti ostrostřelecké »střílet ku ptáku«. (Střelba ku ptáku« byla až do 17. století nejmilejší zábavou měšťanů. Pořádala se slavnostně jednou do roka. Kdo ptáka, složeného z pestře omalo-váných šindelův a upevněného na vysoké tyči, střelil do prsou, nabyl hodnosti »krále střelců« na rok. Viz i s obrázky Zíbrt, Králové a královničky, Veselé chvíle v životě lidu českého, č. 4, 1910, str. 57: Král ptačí.) I Ondráš prý byl »králem :střeleů«. Zúčastnil se na bývalé Střelnici (dnešní Sokolovně)