str. 82
K. V. Rais:
Betlém.
Na skříni betlem z papíru,
beránci V jednom hloučku,
pastýři v modrých širácích
je pasou na paloučku.
Uprostřed jesle chudičké,
v nich Jezulátko leží,
a ze všech domků betlémských
sem, kde kdo, honem běží.
Nesou ímu slípky, beránky,
i hrušek trochu v klínu,
a támhle stará babička
poslední pelušinu.
Pod skříní dětí družina
se diví téhle kráse —
a Jezulátkoi z jesliček,
tak pěkně usmívá se!...
|
J. Čižmář:
Slovenské vánoce a obchůzky v době povánoční.
Na Ščedrý deň drží se v Mor. Lieskové nejpřísnější půst; aby pak též děti jej zachovaly, slibuje se jim, že uvidí večer »zlatú krokvu« (»zlaté prasátko«.)
O Štědrém večeru jí celá rodina i s »chasu« vždy společně za stolem, ubrusem pokrytým. Chudí lidé, poněvadž do celého roku ani jednou stůl při jídle nepokrývají a tedy ubrusu nemají, nahrazují jej »trávnicú« (plachtou, v níž v létě ženy. trávu nosí.)
Potom všichni stojíce, hlasitě »Otčenáš« a »Zdrávas Maria« se modlí. Po modlitbě »láme« hospodář oplatky, namaže na každý díl kus medu a podělí tím všecky u stola. Potom teprve přijde na stůl »hřibovica« (zasmažená polévka hřibová), obyčejně s pohančenou kaší. Po ní přijde »hrachovicaj« (zasmažená polévka hrachová), pak »trnková (švestková) máčka« a zasmažené »kvaky« (sladká řepa). Tyto však nahrazují se u některých rodin »krupicú«.
Konečně přišly na stůl v dávnější době vdolky hruškové; místo těchto však nyní t. zv. »kúsky« přicházejí. Slovem »kúsky«
|
