Předchozí 0089 Následující
str. 86

Toufil: Milostivý králi, Dorota těžce odporuje, že, nežli by se měla Krista spustit, že raději volí smrť podstoupit.

Král: A já v krvi rozpálený, přistupte sem katanové a potrestejte srdce zkamenělé.

Kat: Chceš, Doroto, chceš má být, já tě chcú smrtí vy kúp it.

Dorota: Nebyla jsem králová, nechcú býti ani katova.

Kat: Klekni, ty opice, klebetnice, ty-s nadělala klebet na tisíce, A já mám krakověnku krakovou a brusličku na tvou hlavičku, dám ti na ni horkú lázeň, až ti spadne hlava na zem. (Teď ji mírně sekne svým mečem na její krk.) Králi fabrika (patrně místo Fabricie), Doroty hlava na oleji smažená.

Nyní zpívají všichni tři: Byla svatá Dorota z pobožného života, šla jednou přes králů dvůr, uhlídal ju sám pán král. Chceš, Doroto, chceš má byt, já se ti chcu oblíbit. A já již mám jiného, Ježíše chotě svého. Král se na ni rozhněval, do žaláře vsadit dal, sám na vojnu odjachal. Sedům let tam bojoval, až na osmý přijachal, hned se po Dorotě ptal: Žije Dorota, žije! Nejí, ani nepije. Král se na ni rozhněval, do oleje smažit ďal. Čím se déle smažila, tím víc krásnější byla. Čaro-dnice čarodná, bezbožnice bezbožná. Nespomúžú ti žádné cary, ani žádné pověry, «pomůže ti ostrý meč, až ti hlava spadne preč. Dva andělé čekali, duši do nebe vzali.

Jan Soukup:

Srovnávací studie o koledách československých.

A. Před lety dostal se do mých sbírek sešitek hrubého papíru bez desek 16°; má lístků 14. .Na str. 1.—11. zapsána jest švabachem koleda vánoční v I. pol. stol. 19. a na str. 12.—22. jest přepis ilplný téže koledy latinkou ruky nevycvičené, pozdější, ale důležitý pro srovnání i proto, že podává první dvě slohy, jež byly na počátečném listu prvopisu, ztraceném patrně i>o přepsání. Rukopis jest z Nového Strašecí, bez letopočtu; na str. 11. na konci prvopisu Čteme: A. Fabera T. Naxera a na sír. 22. na konci přepisu: Anna Fabera. Znění jest tu položeno podle prvopisu, úchylky podle přepisu poznamenávám v závorkách.

1. Co to znamená medle nového, neviděl jsem tak nebe jasného. Hvězdy přejasně svítí, musí to něco býti. 2. Ptáčkové libým hlasem spívají, pastusi o půl noci troubějí. Nikdy to nedělali, by v noci troubívali. 3. Anděl v oblacích krásmý se vznáší, jemu samému dary přináší. Sláva v výsostech Bohu, na zemi pokoj lidu. 4. Narodil se nám král o půl noci, který


Předchozí   Následující