zpíval p. rektor, nejsou prostonárodní, více umělé, pro místní potřebu složené.

Koleda pro všechny. 1. Koledovať přicházíme a dobře se mil budeme. Napřed vzdejme Bohu chválu, poklonu, čest nemalou! Pochválen buď Ježíš Kristus! 2. Kdo chce ten rok štěstí míti, může nám koledu dáti, netřeba tak mnoho, když jest něco stříbrného. 3. Dobrá zde koleda bude, každý se po kapse škube. Hle, bratře, dobývají, co hodného nám dají! 4. Když koledu budeme bráti, budeme se radovati, a pěkně děkovati, že nám ráčili dáti. 5. S Pánem Bohem zůstávají, naši milí mi-losťpáni, nechť jim Pán Bůh požehná, co nám jejich ruka dá. 6. Amen. Ještě se vrátíme, a ruku jim políbíme, že vzhlédnout mají na nás, snadno na rok přijdem zas.

Pro hospodáře. 1. Koledujeme, přizpívujeme, doufáme, že ne nadarmo děláme naše lermo. Každý groš dostaneme, do kapsy ho schováme. 2. Malá jest škoda, když nám kdo co dá, mnoho my nežádáme, groš neb dva dostaneme; Pán Bůh vám to nahradí, my tomu budem rádi. 3. Hle! Dobývají, jisto nám dají, jen vesele, bratře, křič, až dostanem ještě víc, potom budem děkovat, až koledu budem brať. 4. Ach, nebavte nás, máme krátký čas, dejte, co máte dáti, budem se ubírati, na přes-rok zas přijdeme, koledu vám vrátíme.

Pro děvuchy. 1. Poslouchej, děvuško, co koledujeme, a tobě, děvečko, vinšujeme, abys dostala milého, bohatého i švarného, na ten nový rok! 2. Jen podle možnosti, můžeš nám co darovať, budem tě před světem dobře vychvalovat: žes robotná, virtka (hospodárná), švarná, nade všecko chvalitebná. Tak se hned vydáš! 3. Jestli nám co dam ješ za koledování, »český« (peníz) neb více za naše zpívání, nestane se ti žádná škoda, neb se ti stane náhrada. Tak se hned vydáš! 4. Která nic nedaruje, štěstí sobě sepsuje (pokazí), a jakživ se nevydá, choť by chtěla i žida. Jakživ se nevdá! 5. Která nám přece co dá, zajisté se hned vydá, dostane rolu, statek, stodolu, šest kravjátek, bude se dobře míti, při tom Boha chváliti. Amen.

Pro mládence. 1. K tobě též přichondíme, žes štědrý, dobře víme, budeme ti koledovat, všecko dobré vinšovať. 2. Jestli nám co daruješ, tak ti vinšujeme též, abys bohatou dostal, takou chceš, dobře víme. 3. Jak nám nic. nedaruješ, vinšujeme ti zrovna, aby tě tvá žena vždycky za vlasy rvala. 4. A jestli nám přec co dáš, na svém místě nepoznáš, že co jsme ti vinšo-váli, že toho dostat máš. 5. A jen sobě přemýšlej, která kde ta bohatá, potom na nás vzpomínej, přiveze měch zlata.