Jestli o Štědrém večeru v některém stavení slepice kokrhá, jistě brzy někdo zemře. Na Táborskú říká se to o černé slepici po celý rok. Jestli černá slepice zakokrhá, jsou všichni domácí smutní, předpovídajíce blízkou smrt některého ze svého středu. Taková slepice bývá nenáviděna, každý se jí štítí a s jakousi hrůzou na ni pohlíží.

Skořápky ořechové seberou po svatoveěeři a dají na den sv. Štěpána pod stromy, aby tam rostla řimbaba. Někde seberou všeeky drobečky se stolu po svatovečeři a rozsejí pod stromy. Z těch drobtů vyroste prý řimbaba. Někde vyroste prý z těchto drobtů melisa.

Seberou děvčata všecky zbytky od svatovečeře a uschovají je až do sv. Štěpána. V ten den je pak vezmou a vysypou je u plotu, zpívajíce: »Nejsem dědek, jsem baba, vyroste mi řimbaba.«

Aby se držely v domě peníze, jedli a jedí večer o Štědrém večeru jahelník, t. j. kaši z jáhel, čili prosa uvařenou. O svatoveěeři dávají pod xibrus na stůl, při němž všichni domácí jedí, peníze, aby každý z přítomných měl po celý čas dosti peněz. Vaří matka na Štědrý večer dětem hrách a když jej jedí, říká: »Jezte hráeh, děti, děti, ať máte peněz jako smetí!« Patička čili okrojek od štědrovky (vánočky) se dobře uschová, aby bylo po celý rok co jísti. Po svatovečeři obcházejí domácí stavení, aby v něm bylo po celý rok štěstí a boží požehnání. Na Hod Boží nemá se mésti ve světnici jako jindy ze světnice ke dveřím, nýbrž ode dveří do světnice, aby se nevymetly peníze.

Na Štědrý večer má se jísti hrách, aby měli po celý rok hodně síly. -Tinde peče hospodyňka čeládce topinky a hodně je česnekem natře, aby měla dost síly a dobře pracovala.

Po svatovečeři dá hospodář koňům po kousku štědrovky, aby byli zdraví a silní a dobře tahali. Na sv. Štěpána projíždějí hospodáři časně ráno před slunce východem koně, aby nebyli chromí na nohy.

Každá hospodyně ať si dobře pamatuje, že na Štědrý den nemá prodati od svých krav mléko; prodá-li je, nráže býti ubezpečena, že krávy budou jí dávat jen málo mléka a to že nebude dobré.

Na Štědrý den dá hospodyně kravičkám po kousku štědrovky, aby hodně dojily. Jinde dává hospodyně kravám po třech lžicích ode všeho jídla svatovečere, aby dávaly chutné máslo. Dojí-li hospodyni krávy špatně, ať podívá se pod prahy chléva, není-li tam zakopána lidská kost, neboť chce-li někdo někomu se pomstít, zahrabe na Štědrý večer pod prah chléva lidskou kost a krávy pak nedojí a nedojí! Aby dobytek v létě