str. 113
jei snědla, nevěděla prý, že to bylo pro Vodníka. Hospodář káral ji za všetečnost a pravil, aby si dala na Vodníka pozor, že jí to dlužen nezůstane. Také nezůstal. Ráno děvečka šla na rybník pro vodu; jen stoupla na led, již byla pod ním i s konvemi. Od té chvíle však Vodník pro vdolky nepřišel.
(Martiněves u Roudnice n. L.) Karel Rón.
O Štědrém dnu naseje se do koryta, do přihrádek, všech druhů jarního obilí a sice část ráno, část v poledne, část večer. Která setba pak nejlépe sejde, tím řídí se hospodář při setbě jarní na poli. Seje buď časně, prostředně nebo pozdně. Ze zbytků jídel Štědrého večera a z kostí ryb udělá se prášek, ten zadělá se do těsta, z něhož upekou se placky, které dávají kravám a kozám, aby měly hodně dobré mléko. 0 Štědrém večeru dávají děvčata neb hoši do domácí studny jedno jablko, ořech a kousek (skrojek) vánočky a pak tlukou klackem na studnu, zpívajíce při torn známou věštbu: Tluěu, tluču dnes, ozvi se mi pes. kde můj milý (moje milá) večeří dnes! Pak naslouchají, na které straně pes se ozve, tam že ta neb ona dívka se vdá, ten neb onen hoch se ožení. Na Štědrý den usuší se kosti rybí, roztlukou na prášek a tím podkuruje se uhranutý (uřknutý) dobytek. O Štědrém večeru dá se psu najíst česneku v mlíče uvaleného (v mlíče proto, aby ho více snědl) a pak vyhodí se pes ze světnice oknem ven. Pes takový jest dobrý strážce domu. O Štědrém dnu ráno před východem slunce rozpálí se v ohni svorní hřeb vozu a v chlévě ve žlabu poleje se studenou vodou tak, aby pára zahalila koni chřípě, aby nedostal chřípěcí. Pro hovězí dobytek dělá se totéž místo hřebíkem, cihlou. Aby slepice hodně nesly, namíchá na Štědrý den hospodyně do těsta mák, udělá droběnku a dá ji drůbeži žrát; kolik máků která slepice sežere, tolik vajec snese. Mimo1 to dělá se na ten den pro drůbež míchanice všeho obilí, by drůbež hodně nesla. O Štědrém večeru posílají rodiče dítky nebo čeládku pozvat k štědrovečerní večeři všecky stromy, aby tyto až budou míti ovoce, také jim daly. Dítky vyjdou na zahradil a zvou všecky stromy, každý druh zvlášť jmenujíce. O Štědrém dnu seje se u nás mák, třeba na sníh a nezavleče se. Mák ten jistě sejde a jarní mrazy mu neuškodí. (Breznice.) F. Košta.
Svítí-li o půlnoční mši hodně hvězdiček, ponesou v příštím roce slepice hodně vajíček. Když v tu noc je větrno, lesy hučí, budou krávy hodně dojít! (Mýto u Zbiroha.)
Marie Cinertová.
Ubrus se zbytky od Štědré večeře nechá se na stole. Z rána pak se zbytky ty vysypou na zahradu, aby tam vyrostla ma-runka (mařiňka vonná).
Po Štědré večeři vezmou tolik kousků chleba nebo housky,
|
|
