str. 116
kám na zástěrku, nebo na šaty, nebo šátek. Kde je v domě čeládka, rozdělí jí hospodyně hned po upečení koláčů na okříny (ošatky) každému podíl »sváteční výslužka s totiž koláče bílé, vyrážkové a někde i bochník bílého chleba, ovšem se pak hospodyně celé svátky chase o večeře a svačiny nestará. Toto se opakuje o »ostatcích« rnasopustních, velikonocích, letnicích, poutích a posvícení. Na sv. Jana navštěvují se sousedé navzájem a častuji se nějakým tím »trunkem«, aby prý nebolelo v krku, v městech ovšem se světí víno v kostele. Na Mláďátka pozoruje hospodář počasí, je-ii mlhavo z rána, budou v příštím roce mříti děti malé, k polednímu školní, odpoledne velcí a k večeru starci. Na poslední den v roce ubírají do kostela, sousedé se navzájem odprošují, kdo si prý vědomky neb nevědomky ublížil, by si odpustili. Pitek sylvestrovských zná lid teprve v novějším čase. O Novém roce se pozoruje, kdo přijde prvně do stavení: je li mužský, budou mít krávy býčky, žen-ská-li, jalůvky. Přijde-li dítě, bude: ten rok v domě štěstí; stařec neb stařena: neštěstí. Na Nový rok se rovněž jako o Božích hodech co nejméně pracuje a na besedy (návštěvy) nechodí. O Třech králích chodí hoši oblečeni ža tři krále, žel, že se pěkný tento zvyk zvrhl již v prostou žebrotu. Na den jména Ježišova pozorují pcčssí: jeli hezký den, bude úrodný rok; jeli vítr, bude málo ovoce. V den sv. Fabiána a Šebestiána (20. ledna): jeli silný mráz a jíní, nebudou prý z jara mrazy škodit; říká se: »Nezmrzne-li cigán do s v. Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.« Na Hromnice světí se »hromiěky«, jež se při bouři rozžehají, též přijde-li kněz k nemocnému s Pánem Eohem, je-li v domě nevěsta, posvětí se svíce též pro ni do nového hospodářství. V ten den ženské neši jí, jako vůbec v Mariánské svátky nerady jehly se chápají, co však by se o Hromnicích ušilo, k tomu prý má hrom moc a do člověka, jenž by takovou věc na těle měl, rádo prý uhodí. Na sv. Dorotu (6. února) rády věší ženské prádlo na ploty, aby bylo brzy jaro. Vlasta Pitnerová (záznam roku 1894.)
Zvyky vánočNí na Čáslavsku.
Na Štědrý večer dává hospodyně psovi a husákovi česnek, aby byli zlí; husám ze střevíce hrách v zrnech; kolik jich která sežere, tolik snese vajec. Snese si před večeří hospodyně vše, čeho k večeři třeba na stůl a jakmile večeře započne, sedne si ku stolu do koutka, odkudž po celou večeři nesmí se hnouti, aby slepice a hus/ dobře seděly. Mládenci a panny na vdaní vycházejí při večeři nepozorovaně od stolu, ubíhají na domovský sad a tu třesou štěpem hoši, hrušní děvčata, zpívajíce: Třesu, třesu štěp (hrušeň), ozvi se mi pes, kde
|
