dou zbytky košů, ošatky, bedničky, krabice a podobné lehčí předměty dnem vzhůru. Z nich budou kopce. Jeskyňka čili chlívek z tuhé lepenky, mnohdy dřevěná až přenádherně vyzdobená, připevní se do prostřed tabule poněkud dopředu, aby za ní i před ní bylo dostatek volného prostranství. Všecko se potom pokryje babinou (babou, háčkami), t, j. odpadky po drhnutí lnu, izbytkem to a poslední památkou po bývalém domácím průmyslu lnářském. Kdo nemá babiny, dává místo ní starý mech, nebo seno; ale bábina jest nejlepší, jeť poddajná, pěkně se táhne, dá se namačkat, dá se načechrat, dá se z ní udělat všecko. Navrch se naklade čerstvého, suchého očištěného mechu, který se tu a tam prošívá dřevěnými špejlky, aby držel pohromadě, nesjížděl a netrhal se. Skalky se napodobují skupinami z lišejníku plicního. Po této přípravě přikročí se k. výstavbě vlastního panoramatu betlema. Před dálinu zapíchají se ještě některé »lančofty«, t. j. bližší výseky krajin, skupinky jasnějších obrysů, nežli jest zamlžená dálina. Středem celého betlema, cílem, k němuž upínají se zraky, směřují kroky a tužby všech, jest jeskyňka čili chlívek, v němž zrodilo se Světlo Světa. Jemu věnují betlemáři nejvíce píle, budují je s přehnanou nádherou a přepychem. Zi lásky k narozenému Spasiteli bujná fantasie vykouzlila místo prostého chlévce nád-herný, mramorovým sloupovím, zlatými ozdobami »oštafíro-váný« portál k jeskyňee, přenáramně kontrastující s prostotou svého okolí. Lepenkový portál bývá někdy posypán roztlučeným leštěncem olověnným, jako mívají příbramské jesličky. Ve chlévku jest sv. rodina, t. j. panna Maria, sv. Josef a Je-zulátko v jesličkách ležící, pak vůl a oslíček. Na kopci stranou vlevo nad chlívkem jest Zvěstování, t. j. skupina 3 —4 pastýřů v různých polohách, nad nimi anděl s podzviženou pravicí zvěstuje jim novinu, že se narodil Spasitel. Na svahu stranou vpravo dále od chlévka rozloženo jest ny%o stupňovitě stavěné, hradbami ohrazené. Nade chlévem ISlí drátě vznáší se Gloria, t. j. anděl s vlající stuhou, na níž jest latinský nápis: Gloria in excelsis Deo! Téměř po celém rozlehlém prostranství jsou do mechu napíchány lesy jehličnaté, někde i palmy jednotlivé, hájky, skály, pastviny, samoty, mlýny vodní i větrné, salaše, osamocené stromy, boží muka, mezi nimi roztroušeni jsou pastýři (v Dolnolibhavském dvoře býval ovčín; na Panských přílohách pásavali panští pastýři ovce v ohradách, jež se překládaly či přenášely!), pasoucí stáda ovec, někteří kolem vatry rozložení, jedí, pod stromy odpočívají, ležící, spící, sedící, troubící na flétnu nebo na fujaru hrající, ovci kol krku nesoucí, běžící a j. Nejblíž u jeskyůky jsou klečící, podávající Jezulátku své dary, nebo klanící se mu, též łmdec, pištec, du-