dák a j. Sem pak se všech stran spěchají darovníci a darov-nice s přerozmanitými dary i bez, nich. Z tváří daráků dobře ke vyčisti každé hnutí duše i mysli* povahu i náladu. Jsou tu jednotlivci i skupiny živě rokující a rukama rozkládající s úžasnou výstižností předvedené: sediaci, selky, jejich čeládka, mlynáři, mlynářky, krajánci, myslivci, hajní se psy, hostinští, řezníci, pekaři se svými tovaryši neb chasou, rybáři, šumaři, zpěváci, pocestní, dráteníci, vandrovníci, žebráci, poutníci, kapucín neb poustevník, chudí, zámožní, staří, mladí, obojího pohlaví, každý s případným dárkem v rukou, na ramenou, v uzlíkách, v rancích, v náručí, v nádore, v klíně, na holi, na opálce, na ošatce, v koši, v mošně, v tašce, v nůši na zádech, v kapsách, v krosnách, v tlumocích, pod paží, na hlavě, v pytlích, v posadách, na trakaři, ve ěbáně a v jiných nádobách, spěchající, ohlížející se, hovořící, stojící, převazující si svá břemena, odpočívající atd. Ani ponocný, kominík, poŤádník či serbus (policajt) a jiný lid městský u brány neb v městě nescházejí. Nějakému anachronismu nelze se tu vyhnouti. A těch dárků! Nač si jen pomyslíš, všemožné dary Ježíškovi nesou, vedou, na trakaři nebo na káře tažené psy vezou: pecny chleba, vánočky, mouku, krupici, mléko, ovoce, be-ěičky, hrozny vína, peřiny, kolébku, plátno, drůbež, maso, zajíce, ryby, kozy, ovce a pod. Opět jiní pracují si své: pasou, sypou drůbeži, váží vodu ze studny, nebo u pumpy a kašny ji točí, střílejí, kácejí dříví, sekají, nesou na zádech roští z lesa a jiné práce pro Jezulátko konají. Děti dovádějí, hrají si, lezou po stromech, plotech, ptáci na stromech zpívají, husy a kachny ve vodě se perou nebo na trávě se pasou, kohouti zápasí, divoké husy letí, dobytek se pase, kozlata skáčí a j. a j. Tekoucí potok nápodobí se pásy modravého papíru hedvábného, přes nějž položeny jsou mosty a lávky. Eybník znázorněn jest položeným zrcadélkem. Tak vypadá vánoční betlem.

Co byly »betlémské dni« a co byl betlem »t ř í k r á-lový«, co byl betlem »h r omn i č ní« a jak mohl vzniknouti název »p o s t n í betlem?« Jsou to odborné názvy betlemářské v Ústí nad Orlicí, odjinud vůbec neznáme, jež právě do vánočního názvosloví jesličkového uvádí výborná studie Hacken-schrniedova. »V polosváteční dni od Vánočního Hodu do Tří králů bývaly tak zvané betlemářské dni. V ty dni se nic nedělalo, než jen tak po domácku něco se kutilo, co musilo býti. Bet^emáři se navštěvovali navzájem, sedali před betlemem, ..pirč^i ze svých sloupků a při tom důkladně prohlíželi betlem, co kde na niěm jest změněno, přestavěno, co tu bývalo a není, co tu je a nebývalo, co nového přibylo, co ubylo, upozorňovali, chlubili se,.. odůvodňovali, vysvětlovali,- porovnávali, dotazo-