váli se, sdělovali si, daráka za darákem (také se říká daroviiík) od hlavy až k patě posuzovali, i každou íigTirku, jednotlivě i ve skupině i celkové sestavení celého betlema zkritisovali. Večer při blikavé lampičce celá rodina konala pobožnost před jesličkami: zpívala vánoční písně i koledy a modlila se. Te^I už se těch dvanáct dní nesvětí jako polosvátky, každý je má za všední dni a pracuje se jako jindy. Betlemáři své betlémské besedy omezili na den sv. Štěpána, Nový rok a na Tři krále. Někdo staví betlem rok jak rok beze změny, pořád stejný, jiný hledí každým rokem něčím novým překvapit, aby měl něco zvláštního, čeho jiný nemá. Každý dělá podle konservativnosti nebo pokrokovosti své povahy a řevnivosti. Norbert Fišer staví chlévek nahoře; to jest neobvyklá zvláštnost, Stavby a kroje východního rázu nebývají oblíbeny; stromy ještě tak nejspíše bývají míchané: palmy s našimi. Betlem rázu orientálního má týž Norbert Fišer. Naše stromy, naše chaloupky a lidové kroje z dob poddanství těší se od počátku stálé oblibě, Tľstecké be-tlemy pěkně charakterisují ráz okolí našeho města i kraje. Zdejší hornatá krajina byla i jest naším betlemářům vzorem pro dáliny a lančofty. Stavby a kroje 18. století jsou věrně napodobeny podle skutečnosti. Před Třemi králi vyjmou se zpředu někteří darovníci a na jejich místo se seřadí Tříkrálov-ský průvod. Také zvěstování se odstraní, místo Glorie se dá tříkrálová hvězda a do chléva sedící P. Maria s Jezulátkem na klíně. To jest tříkrálový betlem. Ten už není tak milý, jako jest vánoční betlem a také méně se líbí. Nic netrvá na světě věcně, ani vánoce ne. Těch dvanáct dní do Tří králů, které pod jménem sviatky druhdy se světívaly, jsou nejlepší. Po Třech králích, tehdy jako dnes, život opět vjíždí do svých starých, vyježděných kolejí všedního lopocení. Jest po radosti! Proto ten smutek! Dříve sundávali či bourali betlemy po svátku Jména Ježíš, t. j. v polou lednu. Správně má betlem státi po celou dobu vánoční, t. j. až do neděle Devítníku, jako to bývá v kostelích, kde se simdává až po poslední neděli po »Zjevení Páně«, t. j. v sobotu před (nedělí) Devítníkem. Kdo staví betlem v kuchyni, bourá jej po Třech králích, protože by se kuchyňskými výpary kazil. Velké betlemy, postavené ve druhé světnici (v pokoji), kde se nepáří, nechávají státi déle, až přes Hromnice, ale přestavují jej tak, že do chrániti na místo jes-kyňky (chlévka) postaveného dávají t. zv. Očišťování P. Marie. To jest hromiční betlem. František Knapovský, kovář v Královéhradecké ulici č. 317, etaví potom ještě t. zv. »postní betlem«, nyní jediný v Ústí. Kdysi jej stavěl také starý Havlík u Křížové cesty. Změní se celá krajina: město Betlém změní se v Jerusalem, iz listnatých stromů upraví se Getsemanská