Hospodyně postavila mísu s vodou na stůl. Na mísu vpustil každý skořápku se svíčkou. Skořápka Boženina nejdále se dostala na mísu. »Ty budeš hodně daleko! prorokovala teta Kateřina a dodala: »Cí skořápka se dostane daleko du prostřed, přijde daleko od domova; čí však přepluje celou mísu, ten v tom roce dojde až za moře!« Božena dala potom sama na mísu pět skořápek s různými svíčkami na vodu. To má pět nápadníků (šeptal mi Jan). Potom přidala ještě jednu, což znamenalo ji. Která se přiblíží k její nejdříve, toho do roka dostane. Jen kdybychom věděli, která kterého znamená,« rychle doložil bratranec. »Když nás bylo více cizích pohromadě,« řekla hospodyně, »každý dal si svou skořápku. Cí se sešly nejdříve, říkali jsme, že se vezmou!«

»Což abyste si lehl někdo do pšenice,« pobízel hospodář. »Kdo si tam lehne dnes, doví se všechno, co si o něm lidé povídají!« K tomu neměl nikdo chuti.

Božena přinesla vejce. Jedno rozklepala a bílek z něho pustila do vody, která byla na misce. »Káno se podíváme, co se ulilo,« řekla. Pak do jiné misky se lilo olovo rozpuštěné. »Z toho, co se ulije (vysvětlil mi bratranec), soudí se o budoucnosti. Ulije-li se meč, bude toho roku vojna!«

Sestřenice připravila, si střevíček. Sedla si na světnici zády ke dveřím, vzala střevíc mezi zuby a hodila ho za sebe ke dveřím. Podařilo se jí to a zajásala: »Vdám se!« Madlena pak dala si střevíc na nohu a hodila ho za hlavu. Obrátil se patou ke dveřím. »A, já se nevdám. Proč se neobrátil špičkou ke dveřím, byla bych se vdala!« Tu vmísil se do toho hospodář: »Vždyť u Járů říkají, že obrátí-li se špičkoii do světnice, že přijde milý, kdežto je-li špička ke dveřím, že se nevdají!«

»Děvčata« napomínala teta Kateřina: »Škoda, že nemáte syrové švestky. Ty se dají do sklepa a čí vydrží do velkého pátku, ta jest ctnostná!«

Potom došlo na talíře. Holky obrátily talíře, z nichž smyly zbytky po večeři, a položivše ucho na dno, poslouchaly, jaký šramot z něho vychází. Nevím, co slyšely. Slyší-li prý sekat, bude manžel tesařem; buší-li, kovářem; troubí-li, pastýřem!

Madlena vzala tři talíře: pod jeden dala peníze, pod druhý zem a pod třetí chléb. Jan zavřel oči a sáhl pak na talíř s penízem: Madlena prohlásila, že bude bohatý. Hospodář talíř s chlebem, tu bude míti dost chleba. Teta Kateřina talíř se zemí, nad čímž se rmoutila, že zemře.

Hospodyně dala pod jeden talíř prstýnek a pod druhý uzlíček. Božena se zavřenýma očima si vzala jeden, Madlena druhý. Pod prvním byl k veliké radosti sestřenice prstýnek,