určité znamení, že se vdá, Madlena však se zarazila, neboť uzlíček znamená, že se vdá na onen svět, zemře.

»Vidíte holky! (teta Kateřina prohlásila), která panna o Štědrém večeru nic nejí a všechno jídlo schovává a pak, když se všichni najedli, sama o samotě večeří a zavolá milého, jí souzeného k sobě, uvidí jej jistě. Přijde a bude s ní jísti. Tu si ho může dokonale prohlédnouti, ale nesmí ani slova promluviti. To jste neudělala žádná!«

Božena popošla k ohništi a schovala oharky, neboť kdo vezme oharky od Štědrého večera, může jimi čarovati na Tři krále... »Jestli pak jste dali pozor,« náhle zvolala teta Kateřina, »čí svíěička ve skořápce nejdříve dohořela! Ta nejdříve zemře!«

»Což jestli víte, kdo měl při večeři dva stíny? Ten umře budoucího roku a kdo měl největší hlavu na stínu, nebo dokonce snad dvě, ten zemře nejdříve!« — dále se ptala teta Kateřina. »Toho jsme si také nevšimli!« odpověděli všichni.

Potom, kolik bylo večeřících, tolik dali na stůl svíček. Dohořela nejdříve svíčka tety Kateřiny, protože byla nejkratší. »Já už jistě zemřu!« řekla smutně.

Po tom všem dali se do hraní karet o ořechy, při čemž se dobře bavili a vzpomínali na minulý Štědrý večer.

»Kdo zabloudí na cestě, má si vzpomenouti, s kým seděl o Štědrém večeru za stolem a hned zná cestu,« vykládal hospodář.

»Také s těmi skořápkami (dodala hospodyně) dělají to Rýdlů jinak. Dají 12 skořápek s ořechů ná mísu mezi otruby, naplní je vodou a pojmenují dle měsíců. Ve které nejdříve voda vyschne, ten měsíc bude sucho!«

»Kdo chce znáti budoucnost (vypravovala teta), jde na hřbitov, když se večeří a vezme prkno z rakve. Dirkou od suku se dívá na svět. Vidí všechny lidi. Za čím talířem vidí máry, ten toho roku zemře.«

Děti uložily se již ke spánku, ale my hleděli jsme vytrvati, abychom mohli jíti na půlnoční. Vyšel jsme ven. Tichá, klidná noc. Do mrazivé noci shlížel měsíc uprostřed nesčetného množství hvězd. Všude velebný klid svaté noci, rušený jen tu a tam zaštěknutím psa. Ponocný blížil se odkudsi a odtruboval jedenáctou ... Kdesi ozvaly se skřípající kroky spěchajícího chodce. Za nimi druhé, třetí a brzo vypravovali se lidé na půlnoční. Také my jsme zahaleni vyrazili do mrazivé noci. Po cestě mi strýc a částečně i soused Jára vypravovali o půlnoci štědrovečerní. —

III. O půlnoci štědrovečerní oživne celá příroda a všech-