Příchod maškár oznamuje již z daleka vřískavá muzika, vyluzovaná pravidelně z jediného klarinetu, jediné trubky a basu.

První z maškár do vsi vejde »laufr«. Na hlavě má kulatý klobouk, červenými, modrými a zelenými pentlemi ozdobený, vrchní část těla pokrývá čistě vyžehlená bílá košile přes kabát navlečená, nohy vězí v bílých spodkách. Ač sluje »loufr«, chodí vážně a jemu neodvažuje se nikdo ublížiti. Někdy chodí s nimi jako stráž jeden nebo dva Turci, červeně odění a dřevěnými šavlemi ozbrojení. »Loufr« vejde do stavení, pozdraví a ptá se: »Prosím vás, hospodáři a hospodyně, dovolíte nám, abychom si tu zatancovali!«

Dostane-li se mu žádaného dovolení, položí klobouk na stůl, vyjde »vlasatej« ven a zapráská karabáěem. To jest ostatním, zatím došedším »hezkejm« maškarám, mládencům znamením, že mohou do světnice vstoupiti.

Mládenci chodí ve svých občanských šatech, jen klobouky mají červenými a modrými fábory ozdobeny a někdy i na zádech pestré »turecké« šátky jako pláště; na levém rameni mají vždy barevné dlouhé pentle nebo z hedvábného papíru dlouhé proužky. Jsou tři a jeden z nich, rychtář, má červenou šerpu od levého ramene k pravému boku, nosí pokladničku.

Vstoupivše do stavení, položí klobouky na stůl, do prostřed postaví pokladničku a začnou tančiti. Provedše jednu dcerku domácí po druhé, tancují s vdanými ženami, ano i s dětmi.

Když asi dva, tři kousky přetančili, chystají se k odchodu. Tanečnice vloží do pokladničky peníze, »rychtář« děkuje za ně a na odchodu praví: »Děkujeme za taneček a prosíme vás, byste večer najisto k muzice se dostavily; vás pak, hospodáři a hospodyňko, prosíme, byste dcery své mezi nás odpustili.«

Tak projdou »maškarádi« celou ves. Kde »loufr« dovolení nedostane, mládenci se nestaví.

Za »hezkými« běhají maškary »šeredné«. Ty nerad kdo do stavení a do světnice pustí, protože v bujnosti lecco provedou, co na vrub »bláznivého masopustu« musí se jim odpustiti, ale cö není nikomu milé.

Jakýsi přechod mezi »hezkými« a »škaredými« maškarami tvoří »vostřížek«. Na hlavě má skoro 1 m vysokou papírovou kužeľovitou, různobarevným papírem polepenou čepici, kabát i kalhoty hustě pošité drobně rozstřihaným papírem všech možných barev; v rozkroku má přišitý zvonek. »Vostřížek« běhá od stavení ke stavení, všude vleze, každého škádlí a »plácačkou« (dlouhý kus dřeva podélce rozštípány) dělá rámus.