látky ze svatebních matčiných šatů, a dítě se tím nakouří. Pak prý psotnik přestane.

5. Modrými stužkami se ke křtu zdobí hošík, červenými děvče. Hoch, aby byl stálý a děvče, aby bylo veselé.

6. Den po křtu musí dítě koupati bába. Do koupele dávají rodiče dítěte stříbrný peníz, aby mělo dítě jednou peníze. Tímto, říká se, snímá se vínek. Nikdo nesmí bábě odepříti, aby dítě ten den po křtu nevykoupala.

7. Má-li malé dítě průtrž, léčí se tímto způsobem. Když jde měsíc nahoru, tu před východem slunce jdou s dítětem do lesa. Tam najdou mladý doubek, kterýž od kořene rozštípnou. Tím otvorem se dítě třikrát prostrčí. Toto léčení se může však jen pod tou podmínkou zdařiti, když nepromluví na nikoho ten, kdo dítě nese, ani na pozdrav neodpoví. Toto koná se po tři dni. Když rána na dubu nesrůstá, musí se obřad opakovati. Rána na dubu znamená průtrž u dítěte a podle domnění lidu s průtrží souvisí. Uzdravuje-li se doubek — uzdravuje se i dítě. Neuzdravuje-li se strůmek — pak i dítě jest nemocno.

1. Šestinedělka nesmí vyjíti z »kouta«, zvláště večer po západu slunce, jinak by jí taní mohla večernice jiné dítě podložiti.

2. Šestinedělka nesmí překročiti práh domu. Překročí-li práh, strhne se veliký rachot, a ona se na smrt roznemůže.

3. Šestinedělka má býti s dítětem y »koutu« zakrytém plentami skryta, aby dítě někdo cizí neuhranul.

4. Šestinedělka po šest neděl nesmí choditi do studně pro vodu; jinak by se voda vytratila.

5. Šestinedělka nesmí po šest neděl choditi k muzice, sice by tara vznikla pranice.

1. Přeběhne-li zajíc přes cestu vozům, na kterých jedou svatebčané, mají dáti pozor, aby nezvrhli.

2. Nevěsta při svatbě nesmí se smáti, neboť potom by brzy plakala.

3. Nevěsta nesmí šest dní po svatbě jíti domů, až o »přátelském« obědu; neučiní-li tak, stále se jí stýská.

4. Nevěsta nesmí od svatebních obřadů nikde odejíti, jinak byly by mezi novomanžely roztržky.

5. Ohlédne-li se nevěsta na družičku, když vstává se stupínku před oltářem, tak ta se brzo vdá.