str. 188
Sbírečka nezastaralých pravd slováckých. Nech sa pleva nachodí, než sa zrno nahodí (o nápadnících, než přijde ten pravý). Která hospodyně dobře pomašťuje, po smrti jí pěkně zvoní. Strom, který se často přesazuje, nerodí tak, jak ten, co stojí na místě. Oko hospodářovo víc vykoná, než jeho ruce. Kupuješ-li, čeho nepotřebuješ, budeš muset prodat, co potřebuješ. Lepší bez večeře spát, než ráno s dluhem vstát. Blázni hostiny strojí, moudří se jimi živí. Jóža Nehasil, Velká.
Šarlatáni kosmetikové ve století 18. Masti a vodičky dováželi k nám a na trzích s lákavými vyhláškami prodávali cizí obchodníci. Sobotní Pražské Poštovské Noviny, 1722, č. 84, ojznamují: »Na vědomí se dává, že jest na tento svatováclavský jarmark sem přijel pan Jan Daniel Okarin, od jeho cis. a král. milosti nejmilostivěji privilegirovaný dvorský zubův a úst lékař, který na jistý obzvláštní způsob bolavé zuby vyjmouti, bez bolesti jiné vsaditi, hejhající se upevniti, černé zase bílé učiniti a všechno to, co zubům a dásním škodlivého jest, odejmouti umí; má také dobrou a pěkně voňavou perlovou vodu pro pihy, uhry a všechny jiné od jater, z horkosti na tváři pocházející fleky, dělá suptilnou kůži a pěkný, bílý obličej a zahání všechnu zbytečnou červenost, což žádné líčidlo není. Umí také volata a tlusté krky v krátkém čase zahnati. Zůstává v křesťanském tarmarce, v domě pana prokurátora Koleriusa, kdežto taky císařský orel vyvěšen jest.« Jiný ohlašuje r. 1725, že prodává falešné vlasy »ženskou chocholku, přední vlasy, favorit, kteréž sobě mohou ženy pleno titulo a dámy s obou stran čela přidělati a co na tváři i čele chtějí, mohou sobě fortelně zakrýti a všecky barvy podle barvy vlasů vlastních sobě v boudě vybrati, k spokojenosti.« Č. Zíbrt.
Brabenčí vajíčka r. 1763. Protokol radní města Sušice z let 1763—1766 zapisuje zajímavý doklad, kdo směl sbírati jako ptačí 'zob brabeněí vajíčka: 30. července 1763 hajnému Matyáši Prossrovi dává se dekret, že jedině on v lesích smí na brabenčí vajíčka sobě pozor dáti a takové vybírati a tím svou skrovnou službičku há jenskou nadlepšiti. Kajetán Turek.
Posměšné zváni na svatbu slovenskou. »Gazdinko doma budztě, z domu sa nerozchodztě, prijdě vás pán krstný na sobáš zvac, za pasom budě mac varachu a za klobúkom viachu. Devatero jiedlo budete mac. Kaša múčná, kaša pšenná, kaša po-hančená, to sú dve a tri, kaša kukuričná, to sú štyry, halušky s mliekom, to je pet a šest, kapusta s masom sedem a osem, a deviáta suchá mrňa. Okov páleného tam vidzet budětě, ale Bohu Otci prisám, pic ho nebudete. Muzigu tam budětě mat zviačnú (zvučnou), na dvoje kraculátka a na drnčák.«
J. Čižmář.
|
|
