Literární rozhledy.

Zdena Hochová-Brožíková napsala v poslední době několik článků obsahu kulturně-historického a národopisného. Původní tyto práce podávají zajímavé výsledky pilných studií v pramenech staročeských i v nynějším podání lidu československého: 1. Pruty Svatoplukovy. Národní Listy dne 15. listopadu 1928. O svornosti národa československého, jaká se osvědčuje, jako kdy jiskra se vykřeše rázem, v dobách pohromy, neštěstí, všenárodního zármutku. — 2. Lény Ketikové Dobrá rada slovanským venkovankám r. 1838. Československý zemědělec, roč. X. čís. 44 (487) dne 2. listopadu 1928. Sbírka hospodářských a kuchařských zkušeností známé buditelky a vlastenky, spisovatelky knihy kuchařské Magdaleny Bettigové. — 3. Hrách a kroupy. Československý zemědělec 1928, 5. října. Kozmarná studie o hrachu a kroupách, oblíbeném ode dávna a charakteristickém jídle staročeském i dnešním jídle lidovém, založená na sečtělosti památek staročeských i na bohaté znalosti lidového podání československého, s přídavkem návodů, jak z hrachu možná upravovati pestrý výběr krmiček po staročeskú. Otiskuji z pěkné stati, pokud má význam pro Č. Lid, doslovně: Jistě každý ze čtenářů zná písničku: »Hrách a kroupy, to je hloupý, to má sedlák každý den, ale buchty z bílý mouky jenom jednou za tejden.« V této spojitosti nazývalo se toto oblíbené jídlo »kočičí sezdání« čili »kočičí svarba«, která tak chutnala Čechům, že ji neváhali vlastenečtí kněží pojmenovati nebeským pokrmem, »ambrosií«. Lid československý váží si ze všech jídel po chlebě nejvíce hrachu. Na každém zrnku lid vidí posvátný kalich. Proto se má zrnku hrachu, ležícímu na zemi, vyhnouti, ba má tak učiniti i vozka jedoucí s nejtěžším nákladem. Vozka, který jednou zúmyslně zrnko hrachu přejel, byl zabit i koně, vozem, který se za trest překotil. Lid věří: Přejede-li vůz v koleji jedenáctihráškový lusk, musí se rázem vůz převrhnouti. (Houška, Č. Č. M. 1855, str. 52.) Staročeské památky zachovaly mnohé doklady, jak staří rádi jídali hrách a kroupy a jak tato dvě jídla pravidelně uváděli ve spojitost. Studentská píseň ze století 15. velebí místo »pyšných« krmí jelito, kyselé mléko, hrách a kroupy. Odpůrce táborských kněží vyčítá roku 1420 bludy. Vedle jiného prý věří: netoliko v způsobu chleba a vína, ale v každém krmi a pití jako ve hrachu, kroupách, neb v jiném mase, též v pivě neb ve vodě, tělo a krev Pána Krista každý věrný křesťan duchovně, ale ne posvátně, na pamět jeho přijímá. (Archiv Český III., 224.) V divadelní hře »Selský masopust« (vyd. J. Jireček, str. 115) nabízí sedlák Linhart hostovi Havlovi: »Pojď, Havle, milý kmocháčku, však