— slóžel o sedláka v Slatěnicích, a ta sedlka z teho mista bela čarodenica. Jedno ležel pacholek na lávce v noce a okýnko z přékladnika teho, kde bel natažené — hledělo do kocheně. Belo to na noc sv. Filepa a Jakoba. V noce ho bleche ščépale, že spát nemuhl, tak slešel hospodeň v kocheni s ceró svó rozprávět. Tak stal a tém okýnkem na ně sésal a one tam mele hrníček s jakósi masťó. Tak si ňó sedlka namazala metlo á sedla na ňo a řekla: »Bez órazo ven z komina« a vešópla ven na metle a letěla v, povětřo k Loběnicim na křižovó cesto. Cera, jak matka odletěla, taky tak. Pacholek, viza, jak to dě-lajó, odělal taky tak a jož bel o nich. Tam belo vie ženskéch a te se ho ptale, co chce? »Nic, přesil sem vás naščivit.« Tak mo pohrozele, abe to nikdá žádnymo nezjevil a s ňém tan-covale, až beho bele strhale. Pacholek držel doma hobo, žádnymo nic neřkl. Bel to vojin od šistyho kelesar-regemento, totiž ten regement Valmón se menoval a tehdová bel na or-lábě. Za krátko mosel narukovat do Oher a tam na kvartyre to vekládal nám kamarádom. Já se menojo Šakandr Stróhal a na vlastni oše všecko sem slešel. Ale te potvore čarodenice přeletěle za ňém až do Oher a satonile ho, že se vie dom nevrátil. — Taková čarodenica mivá maléček od nekřtěňátka, keré napřed mosi třekrát ve svátek Jana Křtitela o pulnoce namočet v rose a zas osošet. Po třeti namočené oževne a všecko se od něho dovi. Potom mosi mět ešče prostředni prst od obě-šenea, tém si svítivá, ten pořád hoři jak lampička. Nekerá má ešče hadi hlavo a omi mlovit s ohněm. — Z obsahu dílu II. Svatby. Žebráci a vandráci. Strýci. Úvahy pantáty Vrzálka o těch nových »aténách« a radiích. »Te gramatyko jedna!« O mikádu a bubikopu. Z obsahu dílu III.: Hodu]e (byla kráva, kterou obec vykrmovala na hody čili posvícení.) Hanácká pěsnička o zemských jablkách. Jak se naši postávali. Toufaři (hrnčíři) na Vyškovsku. O statečnosti hanácké. Tělocvičné zábavy mladých i starých Hanáků. Hanácké mrskutové říkanky. Veliký páíek. Masopustní čtení. Ěád na přijímání souseda v Břestě. Jak v Lebedovicích přijímali za souseda, V martinské hody. Přístky. Ponocní.

Richard Broj, Větrný mlýn, Básně, Praha, 1927. První báseň: Větrný mlýn. Nahoru, dolů, na všechny strany, dnes mdlý a zítra udýchaný, kostnaté nohy a kostnaté ruce rozhání větrný mlýn — Sbírám v Českém Lidu všecky zprávy a památky o větrných mlýnech. Pro úplnost zaznamenávám i tuto sbírku básní, se zmínkami charakteristickými a symbolickými o činnosti větrného mlýna.

Bibliografie Jindřichova, Hradce. 68. Jubilejní zpráva státního reálného g-ymnasia v Jindřichově Hradci za školní rok